Článek
V oblasti volného pohybu osob je třeba plně respektovat stávající unijní smlouvy, uvedl Tusk.
Britský premiér David Cameron Tuskův návrh ocenil. Na Twitteru uvedl, že materiál ukazuje skutečný pokrok ve všech oblastech, které Spojené království chce změnit. Stále je ale na čem pracovat, dodal ministerský předseda.
Draft EU renegotiation document shows real progress in all four areas where UK needs change but there's more work to do.
— David Cameron (@David_Cameron) 2. únor 2016
K návrhu dohody se už na Twitteru vyjádřil také Donald Tusk. „Být, či nebýt společně, to je otázka,” napsal a přiložil celý text dokumentu.
To be, or not to be together, that is the question... My proposal for a new settlement for #UKinEU https://t.co/w4VSmnbahQ
— Donald Tusk (@eucopresident) 2. únor 2016
A v jakých oblastech vlastně vláda Davida Camerona žádá změnit vztah s Evropskou unií? Britský premiér přišel se čtyřmi kapitolami pro vyjednávání, vypočítává BBC.
Spojené království žádá změnit nastavení integrace a suverenity, upravit pravidla konkurenceschopnosti, zpřísnit systém vydávání sociálních dávek a jasněji vymezit vztah eurozóny s ostatními členskými zeměmi osmadvacítky.
Integrace a suverenita
Cameron žádal Evropskou unii, aby vymanila Spojené království ze závazku vytvářet „stále těsnější Unii“, a nutila tak Brity k další politické integraci. Dalším požadavkem bylo navrácení části pravomocí národním parlamentům tak, aby mohly jednotlivé země blokovat či rušit unijní legislativu.
S tím už Brusel souhlasí a představil návrh mechanismu takzvané červené karty, který počítá s tím, že by mohly národní parlamenty jednotlivých členských států návrhy Bruselu vetovat. [celá zpráva]
Konkurenceschopnost
V otázce konkurenceschopnosti žádají ostrované vyšší podporu jednotného trhu a naopak omezení přílišné evropské regulace, o níž kritici hovoří jako o „bruselské byrokracii“.
Sociální dávky
Pokud jde o vyplácení sociálních dávek přistěhovalcům z ostatních členských zemí Evropské unie, žádala Velká Británie, aby na ně mohli mít právo jen ti, kdo na ostrovech odpracují nejméně čtyři roky a prokážou soběstačnost. To ale Brusel označil za nepřijatelné.
Jednalo se proto o takzvané „záchranné brzdě“, tedy o tom, že členské státy dostanou možnost přestat přijímat nové pracovníky, pokud bude země cizími pracovníky zahlcena.
Eurozóna a ostatní země EU
Brusel by měl podle požadavků Londýna uznat, že euro není jedinou unijní měnou tak, aby ostatní země osmadvacítky nebyly znevýhodněny. Velká Británie rovněž žádá záruky, že nebude muset spolufinancovat záchranné balíčky pro země platící eurem.