Turecko ustoupilo, stáhlo od Kypru vrtnou loď

Loď Yavuz působila u Kypru od loňského července, letos se přesunula na jihozápad od ostrova. Spory o průzkum těžby mezi Tureckem na jedné straně a Řeckem a Kyprem na druhé straně se řešily i na úrovni Severoatlantické aliance, obě země jsou členy NATO.

Řecko a Turecko se minulý týden dohodly na mechanismu, který má zabránit incidentům mezi armádními plavidly a letadly, protože obě země v oblasti podnikaly manévry. V Turecku má v pondělí jednat šéf NATO Jens Stoltenberg, který se pak přesune do Řecka.

Spor řešila i Evropská unie, v pátek oznámila, že pokud Turecko své aktivity ve sporných vodách Středozemního moře neukončí, je připravena k postihu. Kypr podmiňoval svůj souhlas s uvalením sankcí na Bělorusko sankcemi pro Turecko, pokud by s průzkumem nepřestalo.

Odplutí lodě uvítala jak Evropská unie, tak Nikósie. Evropská komise to označila za „další vítaný krok k deeskalaci ve východním Středomoří”, uvedl list Cyprus Mail. Mluvčí kyperské vlády Kyriakos Kushos však dodal, že bude čekat na další vývoj situace. Upozornil, že u Famagusty zůstává další výzkumná turecká loď Barbados, která sleduje seismické dění.

Napětí ve východním Středomoří narůstalo od srpnové kolize řecké fregaty s tureckým válečným plavidlem poblíž turecké průzkumné lodě. Polevilo až ve chvíli, kdy se Turecko a Řecko v září dohodly, že obnoví rozhovory kolem sporů o těžbu. Tato jednání jsou přerušena od roku 2016. Pokračující činnost plavidla Yavuz k napětí přispívala.

Napětí rostlo od konce loňského roku, kdy se Turecko s mezinárodně uznávanou vládou v Libyi, kterou vojensky podporuje, domluvilo na novém překreslení námořních hranic v oblasti východního Středomoří na úkor Řecka, Kypru a Egypta. Novou podobu výlučných ekonomických zón opomíjející zóny okolo ostrovů nikdo neakceptoval.