Článek
Turecký poslanec Talip Küçükcan uvedl, že má velké obavy kvůli tomu, že britské úřady nepodnikly opatření, která by odvrátila tyto útoky, a selhaly při hledání pachatelů.
„Indiferentní postoj Velké Británie k terorismu PKK nepoškozuje jen hluboce zakořeněné mnohorozměrné turecko-britské vztahy, ale ubližuje také multikulturnímu duchu Londýna a je hrozbou pro vlastní bezpečnost Spojeného království,” poznamenal poslanec.
Dodal, že očekává, že britská policie posílí svá opatření proti PKK a dalším teroristickým organizacím.
Podobně se vyjádřil i Enes Bayrakli z nadace pro politický, ekonomický a společenský výzkum SETA. „Především se těmto útokům muselo dát předejít. Přinejmenším by měli být pachatelé postavení před spravedlnost,“ uvedl.
Naznačil, že britský přístup dává jistou legitimitu kurdským radikálům a oslabuje boj s PKK.
Vandalismus jako terorismus?
List Daily Sabah uvedl, že turecké instituce v Londýně se staly terči „teroristických útoků” skupin napojených na PKK, a britská policie jim nejen nezabránila, ale ani pachatele nedopadla.
Zmínil vandalské útoky ze začátku listopadu na turecké kulturní centrum Yunus Emre v Londýně a tureckou mešitu v londýnském Hornsey. Takovéto útoky se v Británii dříve nestávaly, poznamenal list, který ale neuvedl, k jakým škodám došlo.
Scotland Yard tureckému listu sdělil, že nikdo nebyl zatčen a vyšetřování pokračuje.
Daily Sabah se obrátil na britskou ambasádu v Ankaře s tím, zda tyto útoky znamenají, že se změnil postoj Londýna k PKK. Britské velvyslanectví v Ankaře listu odvětilo, že PKK je v Británii zakázána od roku 2001, protože jde o teroristickou organizaci, a že britská policie jen během posledního roku zabavila lidem spojeným s PKK milión tureckých lir.
Britská vyjádření list zpochybňuje
Turecké tajné služby podle listu přesto považují Velkou Británii za jednu z klíčových zemí pro PKK v Evropě a tvrdí, že PKK má v Londýně 150 aktivních členů a 2000 sympatizantů, kteří se ukrývají pod pláštíkem kulturních organizací. List ale žádnou z organizací nejmenoval.
Turecké úřady si také stěžovaly, že do roku 2004 požádalo o vydání 18 lidí podezřelých z terorismu, ale vždy jim to bylo zamítnuto.
Turecko považuje za teroristické mnohé skupiny, které jsou v jiných zemích legální, což je například případ syrských kurdských milic YPG, které úspěšně bojují proti Islámskému státu. Z terorismu kvůli údajným vazbám na separatisty z PKK podezřívají i kurdské poslance. Za teroristický čin lze v Turecku považovat i šíření propagandy organizací údajně spojených s PKK.
Pondělní článek listu, v němž zazněla kritika na adresu Britů, se nesl v podobném duchu jako nedělní výpad proti České republice, že neposkytuje Turecku informace o českých bojovnících působících v zahraničí. [celá zpráva]
V Turecku 13. listopadu zadrželi dva Čechy, kteří působí v milici YPG, a obvinili je z působení v teroristické organizaci. Jeden z dvojice byl údajně odstřelovač. [celá zpráva]
V YPG působilo a nadále působí také několik britských dobrovolníků.