Článek
Jak upozornila britská stanice BBC, jedná se o kontroverzní dohodu vzhledem k tomu, že turecká armáda je druhou největší armádou NATO a Severoatlantická aliance své členy nabádá, aby kupovali kompatibilní zbraňové systémy.
O prodeji systémů S-400 Turecku se ale hovořilo už před dvěma lety. Do tureckého tendru se však přihlásily jen Rusko a Čína a Ankara na nátlak NATO soutěž zrušila. Před časem pak turecký ministr obrany prohlásil, že aliance nebyla jeho vládě schopna nabídnout žádnou alternativu. Navíc USA a Německo z turecko-syrského pohraničí stáhly baterie protivzdušných systémů Patriot.
Už dříve se také uvádělo, že by Ankara mohla koupi ruských raket financovat půjčkou z Ruska.
Turecko zpečetilo nákup ruských raket v době, kdy vede spory s evropskými spojenci v čele s Německem, ale i se Spojenými státy. V americkém exilu žije duchovní Fetullah Gülen, jehož prezident Erdogan pokládá za strůjce loňského pokusu o puč. Američané navíc vojensky podporují kurdské milice YPG v Sýrii, které Ankara považuje za nepřátele spojené s kurdskými povstalci na svém území.
Systémy na Krymu i v Sýrii
Rusko nasadilo moderní systémy S-400 v roce 2007. Mají dosah 400 kilometrů a umí najednou zasáhnout až 80 cílů (střel s plochou dráhou letu, raket středního doletu, dronů či letadel), a to do výše 30 kilometrů. Na každý cíl může zaměřit dvě rakety.
Rakety S-400 například chrání vzdušný prostor nad Moskvou a Rusové je nasadili také na anektovaném Krymu a v syrské Latákiji.
Rusko nedávno zahájilo dodávky systému S-400 také do Číny. Nákup prý zvažuje i Indie a psalo se rovněž o dodávkách do Íránu.
V současnosti už Ruskové vyvíjejí nástupnický systém S-500.