Článek
Favoritem je opět dosud vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) s islámskými kořeny, která před pěti měsíci přišla po 13 letech o nadpoloviční většinu v 550členné Sněmovně a byla nucena hledat koaličního partnera. I tentokrát ale průzkumy naznačují, že AKP na absolutní většinu nedosáhne.
Na ambicích a sebevědomí to konzervativcům neubírá. „Po prvním listopadu budeme zase schopni vládnout sami,“ zdůraznil v kampani šéf AKP a premiér Ahmet Davutoglu. Voliče vyzval, aby přišli v co nejhojnějším počtu a „ukázali, že se průzkumy mýlí“.
AKP by ráda změnila ústavu
Po absolutní většině šilhá AKP nejen proto, aby nebyla odkázána na spolupráci s některou z konkurenčních stran, ale hlavně proto, aby mohla změnit ústavu – konkrétně rozšířit pravomoci prezidenta. Tím je od loňského roku zakladatel AKP a někdejší istanbulský starosta Recep Tayyip Erdogan. Nynější rozložení kompetencí mu vyhovovalo jako bývalému dlouholetému premiérovi, nikoli už ale jako hlavě státu, jíž dosud náleží spíše jen ceremoniální pravomoci.
Zda AKP většinu nakonec získá, bude podle komentátorů do značné míry záviset na tom, zda se do parlamentu dostane prokurdsky orientovaná Demokratická strana lidu (HDP). V červnu poprvé dokázala překonat desetiprocentní minimum a podle předvolebních průzkumů by mohla svůj úspěch zopakovat.
Právě proto mířilo ostří kampaně AKP proti HDP, jíž navíc připisuje podporu separatistů ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). AKP to usnadnila i vyhrocená situace kolem série atentátů, které Turecko zachvátily po červnových volbách a kvůli nimž vláda po tříletém období klidu obnovila tažení proti PKK.
Vrcholem byl útok z 10. října v Ankaře na účastníky mírového pochodu, při němž zahynulo 102 lidí. Za pachatele masakru ovšem vláda označila Islámský stát, proti němuž Turecko od léta bojuje.
Razie v opoziční mediální společnosti
Většina Turků si přeje návrat klidu a stability, na což Erdogan a AKP v mnohém sázejí. Erdogan přesto názory, že by bylo dobré obnovit mírový proces s PKK, odmítá s tím, že byl „zatím uložen k ledu“.
Dojem rozhodného muže se prezident zjevně snaží posílit i cílenými údery proti opozici, jak to jen pár dní před zítřejším hlasováním ukázala neslýchaná policejní razie v sídle mediální společnosti, údajně napojené na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, hlasitého Erdoganova odpůrce.
Svoboda médií těsně před volbami tím dostala těžkou ránu a vyvolala ostrou kritiku.
Kritici mezitím varovali, aby Erdogan a AKP plně respektovali výsledek voleb, i kdyby v nich AKP znova nezískala většinu, a nesnažili se hnát voliče k urnám potřetí. Mohlo by to prý vyústit v podobný chaos, jaký vládne v sousední Sýrii.
Jak to dopadlo letos v červnu |
---|
Volby v červnu měly být triumfem AKP |
Místo toho však strana získala necelých 41 procent hlasů |
Navíc se do zákonodárného sboru poprvé dostala prokurdská |
Demokratická strana lidu |
Druhou nejsilnější byla s 25 procenty sekulární soc. dem. Lidová |
republikánská strana (CHP) |
Nacionalisté ze Strany národní akce získali 16 procent mandátů |