Hlavní obsah

Turci jdou opět volit. Letos již podruhé

Právo, Jaroslav Zbožínek

Už podruhé vyrazí letos Turci k volebním urnám, aby rozhodli o složení nového parlamentu. Po červnovém hlasování se strany nedokázaly shodnout na životaschopné koalici. V neděli ­proto zemi čekají opakované volby.

Foto: Hussein Malla, ČTK/AP

Turecko čekají letos již druhé volby.

Článek

Favoritem je opět dosud vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) s islámskými kořeny, která před pěti měsíci přišla po 13 letech o nadpoloviční většinu v 550členné Sněmovně a byla nucena hledat koaličního partnera. I tentokrát ale průzkumy naznačují, že AKP na absolutní většinu nedosáhne.

Na ambicích a sebevědomí to konzervativcům neubírá. „Po prvním listopadu budeme zase schopni vládnout sami,“ zdůraznil v kampani šéf AKP a pre­miér Ahmet Davutoglu. Voliče ­vyzval, aby přišli v co nejhojnějším počtu a „ukázali, že se průzkumy mýlí“.

AKP by ráda změnila ústavu

Po absolutní většině šilhá AKP nejen proto, aby nebyla odkázána na spolupráci s některou z konkurenčních stran, ale hlavně proto, aby mohla změnit ústavu – konkrétně rozšířit pravomoci prezidenta. Tím je od loňského roku zakladatel AKP a někdejší istanbulský starosta Recep Tayyip Erdogan. Nynější rozložení kompetencí mu vyhovovalo jako bývalému dlouholetému premiérovi, nikoli už ale jako hlavě státu, jíž dosud náleží spíše jen ceremoniální pravomoci.

Foto: Lefteris Pitarakis, ČTK/AP

Většina Turků si přeje návrat klidu a stability.

Zda AKP většinu nakonec získá, bude podle komentátorů do značné míry záviset na tom, zda se do parlamentu dostane prokurdsky orientovaná Demokratická strana lidu (HDP). V červnu poprvé dokázala překonat desetiprocentní minimum a po­dle předvolebních průzkumů by mohla svůj úspěch zopakovat.

Právě proto mířilo ostří kampaně AKP proti HDP, jíž navíc připisuje podporu separatistů ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). AKP to usnadnila i vyhrocená situace kolem série atentátů, které Turecko zachvátily po červnových volbách a kvůli nimž vláda po tříletém období klidu obnovila tažení proti PKK.

Vrcholem byl útok z 10. října v Ankaře na účastníky mírového pochodu, při němž zahynulo 102 lidí. Za pachatele masakru ovšem vláda označila Islámský stát, proti němuž Turecko od léta bojuje.

Razie v opoziční mediální společnosti

Většina Turků si přeje návrat klidu a stability, na což Erdogan a AKP v mnohém sázejí. Erdogan přesto názory, že by bylo dobré obnovit mírový proces s PKK, odmítá s tím, že byl „zatím uložen k ledu“.

Dojem rozhodného muže se prezident zjevně snaží posílit i cílenými údery proti opozici, jak to jen pár dní před zítřejším hlasováním ukázala neslýchaná policejní razie v sídle mediální společnosti, údajně napojené na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, hlasitého Erdoganova odpůrce.

Svoboda médií těsně před volbami tím dostala těžkou ránu a vyvolala ostrou kritiku.

Kritici mezitím varovali, aby Erdogan a AKP plně respektovali výsledek voleb, i kdyby v nich AKP znova nezískala většinu, a nesnažili se hnát voliče k urnám potřetí. Mohlo by to prý vyústit v podobný chaos, jaký vládne v sousední Sýrii.

Jak to dopadlo letos v červnu
Volby v červnu měly být triumfem AKP
Místo toho však strana získala necelých 41 procent hlasů
Navíc se do zákonodárného sboru poprvé dostala prokurdská
Demokratická strana lidu
Druhou nejsilnější byla s 25 procenty sekulární soc. dem. Lidová
republikánská strana (CHP)
Nacionalisté ze Strany národní akce získali 16 procent mandátů
Související témata:

Výběr článků

Načítám