Článek
„Dánsko je zcela výjimečná země s úžasnými lidmi, ale na základě komentářů premiérky Mette Frederiksenové, že nemá zájem se o prodeji Grónska bavit, přeložím na jiný termín schůzku plánovanou za 14 dnů,” napsal americký prezident na Twitteru. Později Bílý dům uvedl, že cestu úplně zrušil.
Denmark is a very special country with incredible people, but based on Prime Minister Mette Frederiksen’s comments, that she would have no interest in discussing the purchase of Greenland, I will be postponing our meeting scheduled in two weeks for another time....
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) 20. srpna 2019
V dalším tweetu Trump ocenil upřímnost Frederiksonové, svými slovy prý ušetřila mnoho peněz a sil jak USA, tak Dánsku.
Frederiksenová označila Trumpův plán za absurdní a řekla, že Grónsko není na prodej. Doby, kdy byly země i se svými obyvateli na prodej, už podle ní pominuly a doufá, že to tak zůstane.
Ještě ostřeji se vyjádřili další dánští politici. „Myšlenka, že by Dánsko prodalo 50 tisíc svých občanů Spojeným státům, je naprosto směšná,“ řekl Soren Espersen z Dánské lidové strany.
Důvodem, proč Trump o ostrov usiluje, je údajně předpoklad, že po tání ledovců se odkryje obrovské nerostné bohatství. Bez významu není ani strategická poloha ostrova z hlediska bezpečnosti. USA mají za polárním kruhem leteckou základnu.
Nápad USA koupit Grónsko není nijak nový, poprvé na ostrov předložily USA nabídku v roce 1946, tehdy za něj nabízely 100 milionů dolarů, to je v přepočtu na dnešní sílu měn 1,3 milardy dolarů, tedy asi 30 miliard korun. Kolik by byl ochotný nyní nabídnout Trump, není uvedeno.
V Grónsku žije 56 tisíc lidí, je samosprávným dánským územím. Země se ale řídí pouze jeho zahraniční a bezpečnostní politikou, jinak ji vede místní vláda a parlament. Země dokonce není ani součástí EU, rozhodla tak v roce 1985. Obyvatelé ale mají dánské občanství, a jsou proto občané EU.
Grónsko se potýká s velkými ekonomickými problémy a je závislé na finanční podpoře z Dánska.