Článek
Poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, vyslal Biden na posílení východního křídla NATO dvacet tisíc amerických vojáků do Polska a Rumunska. Podle šesti představitelů by Trump mohl stáhnout až polovinu z nich, tedy deset tisíc, píše NBC s tím, že prozatím nebylo rozhodnuto, kolik vojáků by USA v rámci plánu stáhly.
Seth Jones, viceprezident Centra pro strategická a mezinárodní studia, uvedl, že Rusové „vyhodnotí snížení počtu amerických sil jako oslabení odstrašení, což zvýší jejich ochotu se různými způsoby vměšovat do dění v Evropě“.
Skepticky k možnému stažení amerických vojsk z Evropy se vyjádřil i republikánský senátor Roger Wicker, předseda výboru pro ozbrojené služby.
„Někteří se domnívají, že nyní nastal čas drasticky snížit naši vojenskou přítomnost v Evropě. Jsem znepokojen těmito hluboce zavádějícími a nebezpečnými názory některých úředníků na střední úrovni na ministerstvu obrany,“ řekl Wicker. „Pracují na tom, aby prosadili ústup USA z Evropy, a často tak činí bez koordinace s ministrem obrany,“ dodal.
Pokud by Trump takový návrh, o němž se hovoří uvnitř Pentagonu, přijal, zvýšilo by to obavy, že USA opouštějí své dlouholeté evropské spojence. Už dříve totiž britský deník The Telegraph přišel s informací, že Trump zvažuje přemístění desítek tisíc vojáků z Německa do proruského Maďarska. NBC navíc v půlce března uvedla, že se Trump chce vzdát velení NATO v Evropě.
Trumpova administrativa dává jasně najevo, že chce, aby se Evropa o svoji obranu více starala. Ministr obrany Pete Hegseth už v únoru uvedl, že se USA chtějí více zaměřit na zabezpečení své jižní hranice s Mexikem.
Celkově mají Spojené státy v Evropě nasazených zhruba sto tisíc vojáků. Nejvíce z nich, 35 tisíc, je v Německu a dalších asi 20 tisíc souhrnně v Polsku a Rumunsku. Asi 40 tisíc je poté rozmístěno v Pobaltí, Spojeném království, Itálii a dalších zemích.
