Trosky padaly velmi pomalu, všude byly dětské věci. Vesničanka popsala pád boeingu

Padesátiletá Gorjušková se minulý čtvrtek odpoledne vracela z trhu v sousední obci, kde prodávala vlastní mléko, smetanu a sýr. Spěchala domů, aby nakrmila kachny, když vtom vzduch prořízl ostrý zvuk, exploze a burácení, který neutichal.

Myslela si, že ukrajinská armáda bombarduje její obec, boje v okolí se staly každodenní součástí. Vzala tedy vnuka a rodina se ukryla do sklepa. Zhruba po deseti minutách vykoukla přes záclonu z okna. Venku se nic podezřelého nedělo, a tak vyšla ven. Před domem na zemi ležela bílá dětská bota.

„Myslela jsem si, že tudy někdo běžel a ztratil ji. Ale pak jsem viděla, že jsou všude. Všude byly dětské věci,“ vylíčila Gorjušková a dodala, že trosky letadla a zbytky věcí padaly z nebe „pomalu, pomalu“. Kovové úlomky dopadly i na střechu jejího domu.

O chvíli později jí volala známá ze sousední obce. „Řekla nám, že na ně padají těla,“ popsala Gorjušková. Ve městě opodál se stalo, že tělo ženy z boeingu proletělo střechou domu do kuchyně. Dcera Gorjuškové, která má dům naproti, zase přišla o kočku. Proděravělý kus z přední části letadla červenomodré barvy dopadl do zahrady přímo na nešťastné zvíře.

„Když jsme se dozvěděli, že to nebylo letadlo ukrajinské (armády), ale komerční letadlo s dětmi, nemohli jsme to pochopit,“ uvedla Gorjušková a vysvětlila, že do večera nikomu nebylo do řeči. „Nic jsme nejedli, moc jsme nemluvili. To nebylo normální,“ řekla.

Většina trosek, zavazadel a těl dopadla do obilného pole zhruba osm kilometrů od jejího domu. Gorjušková se tam vypravit nechtěla. „Nešla jsem tam. Moje duše to nemůže vystát,“ vysvětlila, než uzavřela, že by si přála, aby válka skončila: „Chceme jen klidný život, aby nás nechali být. Nechceme, aby nám zabili děti.“

Boje na východní Ukrajině mají podle odhadů více než tisíc obětí. V současnosti se tvrdě bojuje v Doněcku a Luhansku. Střelba se ozývá i z tamních letišť.