Cestující odletěli z Moskvy až třetím letadlem. Ruské flotily decimují sankce

Výmluvný je případ 400 cestujících mířících do turecké Antalye, kteří uvázli v Moskvě. Různá letadla se s nimi pokusila neúspěšně vzlétnout dvakrát, vyšlo to ale až napotřetí. Poprvé se stroj po čtyřiceti minutách letu za dramatických okolností vracel na moskevské letiště Šeremetěvo kvůli požáru motoru.

Druhé letadlo bylo také rozbité - technici se jej marně snažili hodinu a půl opravit, zatímco cestující zůstávali na palubě. Nakonec turisté odletěli do Turecka s osmihodinovým zpožděním až v pondělí ráno. Jako kompenzaci za prožité útrapy dostali cestující kupony v hodnotě 600 rublů (zhruba 140 Kč), podotkl ruský telegramový kanál Shot.

Vzlétnout v pondělí nemohlo ani letadlo Boeing 777, které mělo z thajského ostrova Phuket zamířit do Moskvy. Kvůli poškození podvozku byl ale let SU275 zrušen, informoval Aeroflot podle ruského zpravodajského webu RBK. Tato porucha však vznikla v důsledku jednání zaměstnanců thajského letiště, tvrdí ruské aerolinky s tím, že cestující byli přesměrováni na jiné lety.

Náhlých technických problémů, které strojům ruských aerolinek znemožňují pokračovat v letu, každopádně výrazně přibylo. Od ledna do srpna 2023 bylo zaznamenáno více než 120 takových případů, zatímco v předchozích pěti letech se za stejné období vyskytlo takových incidentů v průměru pouze 55 ročně, podotkl ruský exilový web Novaja Gazeta Evropa (NGE).

Nejčastěji šlo o závadu leteckých motorů (30 procent případů) a podvozku (25 procent). Problémy jsou ale také s brzdami, vztlakovými klapkami, klimatizací a čelním sklem (tři až šest procent případů u každého z těchto problémů).

Celkový počet letů je přitom menší. Za rok 2022 přepravily ruské aerolinky o 14,3 procenta méně cestujících než v předchozím roce, napsal v lednu ruský list Vědomosti s odvoláním na uzavřené statistiky Federální agentury pro leteckou dopravu, který tato data před časem přestal oficiálně zveřejňovat.

Z celkového počtu 817 zahraničních letadel vlastněných ruskými aerolinkami jich už k loňskému dubnu 72 mělo za sebou alespoň jednu poruchu, kterou vyřešily necertifikované služby s použitím náhradních dílů neznámého původu, podotkl NGE. Častá je i „kanibalizace“ letadel, do ledna 2023 bylo 25 až 30 procent leteckého parku rozebráno na náhradní díly, podotkl server.

Letos v květnu pak investigativní web Projekt s odvoláním na anonymní výpovědi zaměstnanců Aeroflotu napsal, že personál dostal od aerolinek pokyn, aby nezapisoval závady na vybavení do Systému Technického deníku letadla (TLB). Objevila se i tvrzení, že personál Aeroflotu odpojuje ty brzdy, které jsou poškozené, protože je nemožné je vyměnit, upozornil web The Moscow Times.

Situaci výmluvně ilustruje i fakt, že již před rokem, v září 2022, Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) Rusko na základě auditu bezpečnosti letů označila „červenou vlajkou“. Ze 193 zemí, které jsou členy organizace, je v tuto chvíli bezpečnost letů hodnocena takto špatně pouze ve čtyřech: kromě Ruska jsou to Bhútán, Demokratická republika Kongo a Libérie.

Ačkoliv v Rusku to bylo prezentováno jako čistě politický či formální krok, odborník na letectví citovaný webem NGE nesouhlasí. „Červená vlajka ICAO pro bezpečnost letů není bohužel pouze politickým gestem, jak by si mnozí rádi mysleli. Odráží skutečný stav věcí,“ řekl exilovému webu expert, který si přál zůstat v anonymitě.