Trhy USA a EU mají být sjednocené. Hrozí amerikanizace Evropy?

Evropská komise (EK) sama přiznává, že odbourání norem je hlavním předpokladem. „Snížení netarifních překážek bude muset být klíčovou součástí liberalizace transatlantického obchodu,“ uvádí na svých stránkách a dodává, že odstranění byrokracie a regulace se bude na potenciálním výtěžku podílet až z 80 procent.

Ekonomka Ilona Švihlíková to považuje za alarmující ohrožení standardů v rámci EU, ať už se týkají ochrany spotřebitele, sociálních práv nebo ekologie. Kritici kupříkladu poukazují na to, že by evropské obchody mohlo zavalit levnější, méně kvalitní americké zboží včetně geneticky modifikovaných potravin, protože když stát odmítne firmu, která takové zboží nabízí, může na něj tato společnost podat žalobu k soukromému arbitrážnímu soudu.

Švihlíková upozorňuje, že dohoda je pro USA významným manévrem v boji o hegemonii ve světě. Sladěním se s Evropskou unií podle ní účinně okleští Rusko, stejně jako pacifickou dohodou TPP, vyjednávanou s více než deseti státy na obou březích Tichého oceánu, vytvoří silný blok proti Číně.

Obavy umocňuje skutečnost, že rozhovory Američanů s Evropskou komisí jsou tajné. „Trvalo rok a půl, než byly zveřejněny do té doby přísně utajované pokyny, které mají při jednáních respektovat vyjednavači za EU. Na můj dotaz mi sdělil příslušný eurokomisař, že celé znění smlouvy bude zveřejněno před tím, než bude dohoda předložena ke schválení parlamentům.  Bohužel nikdo neví, kolik času bude mít veřejnost k tomu, aby se s textem seznámila,“ říká Jan Keller (ČSSD), jeden z europoslanců, kteří budou dohodu schvalovat, než doputuje ke schválení do národních parlamentů.

„Připomínám, že obdobná dohoda mezi EU a Kanadou má 1634 stran psaných komplikovaným stylem a s velkým množstvím odkazů na dlouhou řadu dalších dokumentů,“ dodává.

Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09 a STAN) je jistá míra průhlednosti u tak významné smlouvy na místě, na druhou stranu však jednání za zavřenými dveřmi chápe. „Taktika jednání velí, aby míra informací byla alespoň v některých oblastech omezená s cílem nepodkopat pozici evropských vyjednavačů. Laicky řečeno, bude-li druhá strana přesně vědět, co je pro nás nejdůležitější, bude cena za dosažení toho vysoká,“ upozornil Niedermayer.

Vyjednávání o tzv. Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) začala předloni. S americkými úřady je na základě mandátu od vlád členských zemí EU vedou zástupci komise. Prezident USA Barack Obama k tomu ve svém projevu o stavu unie v lednu prohlásil, že výsledkem dohody musí být „nejen volný, ale také spravedlivý obchod“.

„Zodpovědně mohu říci jen to, že zatím vůbec nikdo neví, co konkrétně dohoda přinese zúčastněným zemím, co přinese velkým společnostem, co malým firmám a co domácnostem. Na jedné straně stojí velké sliby těch, kdo mají v popisu práce ji hájit, na straně druhé stojí varování jejích odpůrců před možnými dopady,“ komentoval Keller.

Dohoda přinese samé výhody, tvrdí komise, která si u londýnského střediska CEPR objednala analýzu. Ta uvádí, že EU bude z dohody každoročně profitovat 119 miliardami eur a příjem domácností se tak v průměru zvýší o 545 eur. Vývoz do USA se zvýší téměř o třetinu a růst mají téměř všechna odvětví, takže vzniknou nová pracovní místa. Posílení obchodu a investic mezi EU a USA se navíc pozitivně projeví vůči zbytku světa, jehož HDP tím také poroste.

„Evropské ekonomice to pomůže, dokonce si myslím, že EU to potřebuje víc než Spojené státy,“ souhlasí europoslanec Jan Zahradil (ODS) a podotýká, že Unie je už teď největším investorem v USA. „Potřebujeme ty podmínky zlepšit,“ říká Zahradil.

Kromě toho, že z tvrdšího konkurenčního boje bude mít prospěch zákazník, je dohoda šancí i pro české firmy. „Přímý přínos pro ČR, díky malému objemu exportu finálních výrobků na trhy mimo EU, nebude zásadní. Ale zprostředkovaný přínos, tedy vyšší dodávky exportujícím firmám v EU, by měl být významný,“ potvrzuje Niedermayer.

České firmy by tak mohly získat například na vyšším objemu zakázek německých společností, protože jsou jejich častými dodavateli.

Poslanec Zahradil připouští jediný kontroverzní bod v dohodě, a to téma arbitráže. To však ještě není uzavřené a Zahradil věří, že státy si na něj dají pozor a nepřipraví se o své ústavní pravomoci. Doložka o arbitráži totiž není nic nového - zahrnuje ji množství mezinárodních obchodních smluv, které už ČR uzavřela.

K úplnému sjednocení norem podle Zahradila nedojde, a už vůbec ne u geneticky modifikovaných potravin.

Zhruba 200 vyjednavačů má za sebou osm kol rozhovorů, přičemž vyjednávání o kontroverzní arbitrážní klauzuli byla pozastavena. Eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová nicméně opakuje, že rámec TTIP by mohl být dojednán ještě letos a konečnou dohodu chce mít na světě do ledna 2017, kdy Obama skončí v Bílém domě.

I kdyby byl ambiciózní časový plán dodržen, zůstává otázka, zda dohodu bez výjimek ratifikuje 28 členských států EU. Jinak totiž platit nebude. TTIP se nepochybně stane předmětem sporů i v českém parlamentu. Jiné země jako Španělsko a Velkou Británii k tomu letos čekají volby, v Americe začne příprava na primárky.

Česká vláda i pravicová opozice v principu dohodu podporuje. Jak ale poznamenal ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), vyjednávací proces je otevřený a „konečné stanovisko vlády se bude řídit podle vyjednaného textu“. Udržení evropských standardů je podle Zaorálka prioritou.