Článek
Ten stranu do voleb nepřipustil, rozhádaná pobočka brémské AfD předložila dvě kandidátní listiny, což zákony zakazují.
Rozkol v brémské pobočce AfD vedl k tomu, že vznikla dvě regionální vedení strany, která se vzájemně neuznávají. Každé vedení předložilo v Brémách svou kandidátku, o které tvrdilo, že právě jejich listina je jediná možná.
Městský volební výbor ale před týdnem obě kandidátky odmítl s tím, že není jeho povinností zkoumat, který z dokumentů je legitimní. Proti tomuto rozhodnutí se obě znesvářená vedení odvolala.
Snad bude zima pro Německo co nejhorší, doufal poslanec AfD na zapnutý mikrofon
Zemský volební výbor dnes rovněž ani jednu ze dvou kandidátek neuznal, čímž straně znemožnil zúčastnit se voleb. Proti tomuto verdiktu se již odvolat nelze.
Německá média uvádějí, že jedinou zbývající možností je napadnout výsledek voleb po jeho vyhlášení. Volby se v Brémách konají 14. května.
Brémy společně se zhruba 70 kilometrů vzdáleným přístavem Bremerhaven tvoří jednu spolkovou zemi - Svobodné hanzovní město Brémy.
Obě města jsou v rámci spolkové země samostatnými volebními obvody, proto o volební účasti AfD rozhodovaly Brémy i Bremerhaven zvlášť.
Zatímco Brémy kandidátky odmítly, Bremerhaven kandidátku přijal, neboť AfD tam podala jen jednu. I zde ale zemský volební výbor jednu stížnost vůči AfD řeší.
Pro vstup do zemského parlamentu je nutné v jednom z obou obvodů překonat pětiprocentní hranici.
Při posledních volbách v roce 2019 překročila AfD limit v obou obvodech, v Brémách získala čtyři poslance a v Bremerhavenu jednoho. Celkem tak v zemském parlamentu měla pět z 84 křesel.