Článek
Prokuratura v Osnabrücku sice prověřuje i další možné verze nehody, výše uvedená příčina se však prý jeví jako stále pravděpodobnější. Mluvčí prokuratury Alexander Retemayer řekl, že oba zaměstnanci řídicího terminálu museli vědět o přítomnosti dílenského vozu na trase, do něhož souprava v rychlosti 170 kilometrů za hodinu v hodině narazila. "Za této situace vlak neměl vůbec vyjet," dodal mluvčí.
Zda a do jaké míry jsou oba dispečeři vinni, ale podle něj není ještě definitivně jasné. "Musíme nejprve shromáždit fakta a až poté hovořit o odpovědnosti," řekl Retemeyer.
Dílenský vůz, který se používá k čištění trasy od nečistot či větví, se podle něj na místě nehody nacházel oprávněně. Byl vybaven vysílačem, který řídícímu centru udával svou přesnou polohu - u 120. nosníku dráhy. Strojvůdce vlaku se údajně snažil srážce zabránit. Vyslal výstražný signál a začal okamžitě brzdit, avšak příliš pozdě.
Při dalším vyšetřování tragédie spoléhá prokuratura na znalecké posudky, které mají vypracovat Technická univerzita v Braunschweigu a Spolkový úřad pro železnici. Jejich poznatky mají být k dispozici do týdne.
Trosky vlaku se nalézají ve vzdálanosti 200 metrů od tratě
Záchranáři i během víkendu pokračovali v odklízení zničené soupravy, jejíž trosky byly rozesety v okruhu více než 200 metrů od místa neštěstí.
Mezi pasažéry soupravy byli většinou rodinní příslušníci pracovníků provozovatele trasy a zaměstnanci energetického koncernu RWE.
Tragédie Transrapidu je největší od havárie expresního vlaku ICE u dolnosaského Eschede v červnu 1998. Obětí neštěstí se tehdy stalo 101 lidí.
Politici varují před unáhlenými závěry
Páteční nehoda posílila pochybnosti o budoucnosti magnetických vlaků. Například italský list La Repubblica považuje perspektivu Transrapidu na ohroženou, a to i v případě, kdyby nedošlo k havárii u Lathenu. Deník srovnává magnetické soupravy s expresními vlaky TGV ve Francii či německými ICE a dochází k závěru, že Transrapid je příliš nákladný a technicky příliš složitý projekt.
Němečtí politici i experti ale varovali před unáhlenými závěry, zejména v souvislosti s plánovanou výstavbou 38 kilometrů dlouhé magnetické dráhy v Mnichově, která by měla vyjít na 1,8 mld. eur (63,3 mld. Kč).
Komerčně je magnetická dráha zatím využívána jen v Číně v Šanghaji.