Tragédie v pseudorepublikách: Verbíři honí muže jak toulavé kočky a posílají je umírat na frontu

Podle věrohodných důkazů verbování v DNR a LNR, která začalo ještě před únorovou invazí na Ukrajinu, dosáhlo svého vrcholu v červnu. Na každém kontrolním stanovišti se dívali po mužích, které by mohli dostat do uniformy. Působili na nich i Čečenci, napsal list The Guradian.

Na ukrajinské Středisko pro lidská práva se písemně obrátil muž z Luhansku, který se ukrývá v bytě, aby nebyl odveden: „Jak mohu učinit Rusy odpovědnými u soudu? To je porušování lidských práv. Od února jsem nemohl jít ven na ulici, protože v mém městě hlídkují auta a vyhledávají muže. Honí nás jako toulavé kočky. Čečenci jim pomáhají vyhledávat lidi na seznamu.“

List The Guardian o případu informovala členka lidskoprávního střediska Oleksandra Matvijičuková. Ta také získala videozáznam z verbování v Makijivce, kde se žena snaží zabránit odvedení svého muže. Přišli si pro něj dva muži z vojenské správy a pokoušeli se ho dovléci do auta. „Vraťte mu občanku,“ naléhá na videu jeho žena. „Nepanuje stanné právo, abyste ho mohli odvléci,“ přesvědčuje verbíře.

Jeden z dvojice mužů jí vysvětluje: „Je všeobecná mobilizace. Jsem z vojenské správy.“ Pobouřená manželka se na dvojici verbířů, z nichž jeden měl černé tričko s vlajkou Novoruska a zlatý řetízek, obořila: „A proč vy nejste na frontě? Vy můžete jít bojovat, kam chcete, ale nebudete mi odvádět manžela!“

Muž se jí snaží vysvětlit, že je její manžel bojeschopný, žena ale namítá: „To je ukrajinský průkaz. Nemůžete ho nutit, aby bojovat za vás. Nechce jít a bojovat“.

Žena pak křičí, kolik jejích příbuzných už bylo odvedeno a padli: „Nikdo nechce bojovat. Máme vás i vaší války plné zuby. Vzali jste všechny muže. Polovinu z nich jsme pohřbili. Bratra, švagra. My jediní jsme zůstali. Máme invalidní dítě.“

Video se bylo krátce k vidění na Telegramu, než bylo zablokované. Upozornila na něj Oleksandra Matvijičuková, která tyto praktiky odsoudila: „Je to neuvěřitelně kruté. Vidíme ženu říkající, že její muž ukrajinský občan, a oni požadují, aby šel zabíjet další Ukrajince. Odhadujeme, že až půl milionu mužů hrozí, že by mohli být naverbováni, aby bojovali na ruské straně.”

Popsala situaci s verbováním na území pod kontrolou separatistů: „Nucení upisování se armádě takzvaných DNR a LNR začalo ještě před tím, než se válka naplno rozhořela, ale od 24. února jsme viděli, jak zastavují muže na ulicích, berou jim občanky a nutí je jít do armády. Po únoru jsme začali přijímat žádosti o pomoc.“

Podle ní po krátké pauze v červnu začali být verbíři opět velmi aktivní. Od 23. června vybudovali nová kontrolní stanoviště na výjezdech z měst.

Verbování bylo na čas omezeno proto, že verbíři odváděli i muže pracující v klíčové infrastruktuře a důležitých továrnách, kde pak chyběli. Proto byly vytvořeny seznamy, kde jsou tito muži z povinnosti nastoupit do milice vyjmuti.

Ukrajinské úřady opakovaně varovaly obyvatele měst, kterým hrozil pád, aby zavčas odešli, a to i proto, že by mohli být naverbováni do boje. K tomu došlo například v Lysyčansku.

Verbování je velmi rozsáhlé, protože Rusům chybí vojáci. Moskva totiž oficiálně nevyhlásila válku a invazi označuje za speciální vojenskou operaci. Jenže proto, že není ve válečném stavu, nemůže ani mobilizovat. Padlé vojáky ale potřebuje nějak nahradit. Odhaduje se, že Rusové a s nimi spojené jednotky přišli už o 50 000 mužů, kteří byli zabiti nebo zraněni,. Mrtvých má být asi třetina.