Článek
Rosoboronexport přitom na předchozím aerosalonu v roce 2021 ohlásil obchody za 1,3 miliardy dolarů (28,9 miliardy korun), což byl ovšem podle The Moscow Times výrazný ústup z obchodních úspěchů v roce 2017, kdy ruská státní korporace uzavřela smlouvy za deset miliard dolarů (v současném kurzu 222,4 miliardy korun).
Rusové přitom letos v listopadu odjížděli podle listu do Spojených arabských emirátů s velkými nadějemi.
Na výstavu, která patří podobně jako francouzský aerosalon v Le Bourget mezi nejlepší světové letecké expozice, přivezli 250 vzorků zbraní a vojenského vybavení.
Převáží zbraně? Železniční doprava mezi Severní Koreou a Ruskem se prudce zvýšila
Podle The Moscow Times mezi nimi byly těžké dopravní letouny Il-76MD-90A (E), stíhačky Su-35S, vrtulníky Ka-32A11M, Mi-171A3 a Ansat, střely vzduch-vzduch RVV-MD2 a RVV-BD, řízené střely X- 69. Nechyběly ani protiletadlové raketové systémy S-350E Viťjaz a Viking.
Ruský vrtulník Ka-32A11M na dubajském výstavišti (listopad 2023)
První zklamání ale přišlo už ve chvíli, kdy si ruští vystavovatelé uvědomili, že je organizátoři „vystěhovali“ na okraj výstavního prostoru, daleko od světových lídrů v oboru, jako jsou Lockheed Martin, Boeing a Airbus.
Těm se podle agentury Reuters podařilo na dubajském aerosalonu letos uzavřít kontrakty za 67 miliard dolarů (1,5 bilionu korun).
Bez dolaru i eura
Šéf Rosoboronexportu Alexandr Michejev přitom hned v první den přehlídky ujišťoval potenciální zákazníky, že se nemusí bát sankcí proti státní korporaci, které jí už od roku 2018 nedovolí dolarové platby. „Už dlouhou dobu to umíme bez SWIFT, bez dolarů i eur,“ přesvědčoval.
„Ruské zbraně jsou jedny z nejlepších na světě, nejlepší reklamu si dělají na bojištích na Ukrajině,“ podporoval ho Vladimir Arťakov, zástupce ředitele koncernu Rostec.
Hostesky na dubajské aerosalonu lákají k prohlídce ruského vrtulníku Mi-171A3 (listopad 2023)
Podle deníku ale nikoho nepřesvědčili, ani pořadatele, aby jim přece jen dali lepší místo alespoň pro část expozice, ani kupce.
Podle Stockholmského institutu pro výzkum míru (SIPRI) ruské vývozy zbraní klesají už zhruba pět let. Od roku 2018 do roku 2022 se jejich podíl na světovém trhu snížil z 22 procent na 16.
„Již v roce 2024 může Rusko ztratit svou pozici druhého největšího dodavatele zbraní na světě a přenechat tuto pozici Francii,“ uvedl Peter Weseman ze SIPRI.
Propad obchodu s letadly
Ruský propad je zjevný zejména ohledně letadel. Na konci roku 2022 mělo smlouvy na prodej 84 kusů, což je 16krát méně než USA (1371 kusů), ale také méně než Francie (210), Jižní Korea (136) či Itálie (115).
Podobné je to i u objednaných válečných lodí. Ruské loděnice mají postavit pět kusů, což je několikanásobně méně než Francie (21), Čína (22), Německo (29) a Velká Británie (26).
U dodávek tanků jsou ruská čísla o třetinu nižší než u Spojených států (634) a dvakrát nižší než u Jižní Koreje (990).
Rusko ztrácí pozice i na indickém trhu, který byl pro Moskvu až dosud klíčový. Dodávky sem za posledních pět let, tedy za dobu, co platí sankce proti Rosoboronexportu, klesly o 37 procent.
Podle Wesemana bude ruský export zbraní i nadále klesat, protože výrobci musí upřednostňovat ruské ozbrojené síly.
„Navíc poptávka ze zahraničí zůstane nízká kvůli protiruským sankcím a sílícímu tlaku USA a jejich spojenců, aby se nekupovaly ruské zbraně,“ řekl.
Prodejte nám zpět armádní vybavení, žádá Rusko po Egyptu či Brazílii
