Hlavní obsah

Tony Blair zahájil povstání proti brexitu: voliči prý nevěděli, pro co hlasovali

Londýn

Bývalý britský premiér Tony Blair zahájil tažení proti brexitu, pro který se ostrované rozhodli v červnu loňského roku v referendu. Lidé podle někdejšího lídra labouristů hlasovali, aniž znali skutečné důsledky vystoupení z EU. Musejí tak prý dostat šanci rozhodnout se znovu.

Foto: Victoria Jones, ČTK/AP

Tony Blair během pátečního projevu

Článek

„Chci získat podporu v hledání cesty ze současné situace, kdy se řítíme na okraj útesu,“ prohlásil expremiér během projevu v Londýně. Jak konkrétně by si postup zastavení brexitu představoval, už ale nesdělil.

Ti, kdo vystoupení z Evropské unie prosazovali, podle Blaira navíc od začátku počítali s takzvaným tvrdým brexitem, jen o tom nemluvili. Mluvili naopak o migraci, což je podle expremiéra ve skutečnosti druhotný problém.

Je to brexit za každou cenu

„I k tvrdému brexitu je třeba dodat, že současná politika je nastavena na ´brexit za každou cenu´. Naším úkolem je vytrvale poukazovat na to, jaká ta cena bude. Ukázat, že rozhodnutí pro brexit pramení z neúplné znalosti, která se nyní změní v úplnou,“ řekl Blair na půdě lobbistické skupiny Open Britain.

Jeden z lídrů kampaně Leave (odejít) Duncan Smith Blairova slova hodnotil jako „arogantní a naprosto nedemokratická“.

Blair, jenž byl britským premiérem v letech 1997 až 2007, dále prohlásil, že nelze ignorovat hlasy 16 miliónů lidí, kteří hlasovali pro setrvání Spojeného království v Evropské unii. Musí prý existovat způsob, jak mohou občané prostřednictvím vlády, parlamentu nebo dalšího referenda vyjádřit svůj názor.

Referendum nebude

Mluvčí britské vlády ale něco takového odmítl. „Druhé referendum nebude,“ řekl BBC.

Vláda konzervativní premiérky Theresy Mayové se nechala slyšet, že chce aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy o vystoupení Spojeného království z Evropské unie do konce března letošního roku. [celá zpráva] Souhlas už jí k tomu dal parlament, nyní musí ještě kývnout lordi a podepsat královna. Ani s jedním by ale neměla být potíž.

Článek 50 o vystoupení z EU
Stát, který chce odejít, to musí oznámit ústy šéfa vlády, a to buď šéfovi Evropské rady Donaldu Tuskovi, nebo před všemi dalšími šéfy států a vlád přímo na summitu EU. Mayová plánuje oznámení do konce března.
Teprve po této formální aktivaci článku 50 začne dvouletý proces vyjednávání. Po dvou letech automaticky země přestává být členem Unie, i když teoreticky je možné lhůtu za poměrně složitých podmínek prodloužit.
Britové jsou připraveni například ihned garantovat práva občanů z EU na svém území, pokud tak učiní i Unie v případě britských občanů. Jinak spíše doufají, že během dvou let vyjednají rámec budoucího partnerství s EU. Londýn chce vystoupit ze společného trhu i celní unie.
Otázkou je tedy také to, jaká bude podoba přechodného období po dvou letech, kdy se teprve budou vyjasňovat stovky podrobností, a jak bude toto období dlouhé.
Vyjednávání za EU povede Evropská komise a tým vedený Francouzem Michelem Barnierem. S dosaženou dohodou musí souhlasit Evropský parlament.
Poté o uzavření dojednané dohody rozhodují členské země takzvanou superkvalifikovanou většinou – pro text se tedy musí vyslovit nejméně 72 procent států představujících zároveň nejméně 65 procent jejich populace. Vystupující země nehlasuje.

Výběr článků

Načítám