Článek
Hlavní hvězdou pátečních oslav je prezident Emmanuel Macron. Ten by měl odhalit novou soupravu, která by se měla objevit na železnici v roce 2024. Nový model objednaný u francouzské společnosti Alstom nebude rychlejší než poslední soupravy jezdící rychlostí 320 km/h, ale podle provozovatelů má být pohodlnější, s větší kapacitou, ekologičtější a také ekonomičtější, píše agentura AFP.
Železniční společnost Société nationale des chemins de fer français (SNFC) investovala do TGV přes 100 miliard eur. Náklady na výstavbu 2700 km francouzských vysokorychlostních tratí (LGV) komplikují hospodaření francouzského národního dopravce, Macron v červenci 2017, když se otevíralo prodloužení linky TGV do Rennes, uvedl, že „se nové velké projekty nespustí, ale bude se financovat obnova infrastruktury“.
Po střeše světa se rozjel první vysokorychlostní vlak
První souprava TGV vyjela na koleje v roce 1972. Její vzhled pocházel z dílny automobilového designéra Jacquesa Coopera, který se prý nechal inspirovat tvary sportovních aut značky Porsche. Souprava nebyla unikátní jen vzhledem, ale také tím, že se měla obejít bez napájení z troleje. Zdrojem proudu pro elektromotory totiž byly turbíny na letecký petrolej, které si vlak vezl s sebou. Teprve skokové zvýšení cen ropy v první polovině 70. let přimělo konstruktéry přejít na čistě elektrickou trakci.
První trať určenou pro vysokorychlostní soupravy začaly francouzské železnice budovat v roce 1976. Spojení mezi Paříží a Lyonem bylo uvedeno do provozu v září 1981 za přítomnosti tehdejšího francouzského prezidenta Françoise Mitterranda.
Francie šílí z paktu mezi USA a Austrálií, přišla o kšeft
V následujících desetiletích se síť speciálních železničních koridorů pro vysokorychlostní vlaky dále rozrůstala. Jako první přibyl v roce 1990 úsek spojující Paříž s Le Mans. V roce 1992 byl otevřen první úsek trati z Lyonu na jih do Valence, o rok později zahájilo TGV expanzi na sever od Paříže, do Belgie a k tunelu pod kanálem La Manche. Jako zatím poslední byly v roce 2017 zprovozněny vysokorychlostní trati do Bordeaux, Rennes a Montpellier.
TGV byly třetí komerční vysokorychlostní vlaky na světě po japonských šinkansenech, které začaly jezdit v říjnu 1964, a britských vlacích InterCity 125, které byly zprovozněny v roce 1976.