Teroristku RAF dokázala vystopovat umělá inteligence

Novinář Khesrau Behroz (37) v podcastu německých stanic Nordeutscher Rundfunk a Radio Berlin-Brandenburg už na sklonku roku 2023 informoval o tom, jak jeho kolega z Bellingcatu, webu investigativní žurnalistiky zabývajícího se ověřováním informací pomocí veřejně přístupných zdrojů, po teroristce pátral na internetu.

Jako předlohu použil podle listu Bild její snímky ze zatykače a s pomocí softwaru umělé inteligence začal pročesávat webové stránky. Vyhledávání přineslo úspěch. Umělá inteligence narazila na desítky fotografií starší ženy, jejíž podoba odpovídala teroristce.

Novinářům však tehdy ještě chyběl rozhodující důkaz, že seniorka, která se vydávala za Claudii Ivoneovou, ve skutečnosti není nikdo jiný než Kletteová. Po té policie pátrala přes 30 let, dopadla ji koncem února.

Přesný software, který novináři použili, nadále halí rouška tajemství. Ani Bellingcat, ani Behroz na dotaz Bildu ohledně použitého programu neodpověděli. „Faktem však zůstává, že rozpoznávání obličejů je již dlouho nedílnou součástí našich životů,“ podotkl deník.

Současné běžně používané technologie umí dříve těžko představitelné věci. Každý nový chytrý telefon lze nyní odemknout pomocí rozpoznávání obličeje, což se využívá i při placení či místo hesel – software rozpozná uživatele a uvolní příslušné příkazy.

Funguje to následovně: tvář se analyzuje pomocí algoritmů, jež se zaměřují se určité rysy – převážně na oči, nos, ústa, tváře a čelo. Rozpoznané rysy se zakódují do matematického modelu a číselný kód se pak používá pro další porovnávání a identifikaci. Model obličeje se porovnává s dříve uloženým obrazem v systémech, jako je například Face ID na iPhonu. Pokud se model shoduje v určitém tolerančním rozmezí, je obličej rozpoznán jako shodný – a mobilní telefon se odemkne.

Pokročilé systémy, jako je Face ID, se dokážou také učit a přizpůsobovat se změnám vzhledu uživatele. Zvládnou rozpoznat i nové rysy na tváři uživatele, například když začne nosit brýle.

Kletteová se řadí k takzvané třetí generaci RAF, která se rozpadla v roce 1998. Teroristické organizaci je připisováno více než třicet vražd včetně například šéfa Deutsche Bank.

S padělaným italským pasem pod jménem Claudia Ivoneová žila Kletteová nerušeně v pátém patře sedmipatrového domu v berlínské čtvrti Kreuzberg. Sousedé ji popsali jako přátelskou a milou ženu, která pravidelně venčí svého psa a dává lekce matematiky.

„Její život vyzníval jako karikatura skrývání se v podzemí,“ podotkl server SpiegelOnline.

S novou identitou se teroristka zřejmě cítila natolik bezpečně, že si v roce 2011 založila vlastní účet na Facebooku a zveřejňovala tam své fotografie.

Podle svého facebookového profilu se Kletteová, která hovořila velmi dobře i portugalsky, angažovala v brazilském kulturním sdružení v Berlíně, cestovala do zahraničí, zajímala se o capoeiru, brazilské bojové umění s prvky akrobacie a tance doprovázené hudbou.

„Když mluvíte s lidmi, kteří s ní přišli do styku, narazíte výhradně na nechápavé tváře. Claudia, teroristka? Neuvěřitelné, shodují se,“ napsal SpiegelOnline.

Policie, jež po ženě dlouhé roky pásla, neupřesnila, zda či jak moc vycházela z úspěšné operace investigativních novinářů. V průběhu let každopádně vyšetřovatelé zkoušeli všechno možné.

Třeba když v říjnu 2016 zemřela matka Kletteové, vyslal Zemský kriminální úřad v Berlíně ve spolupráci s bádensko-württemberskou policií na hřbitov v Karlsruhe své lidi v civilu. Ještě několik dní po pohřbu policisté doufali, že se dcera tajně rozloučí u hrobu. To se však nestalo.