Článek
Pozvání od prezidenta Evropské rady Charlese Michela následuje poté, co minulý týden ve Washingtonu jednali ministři zahraničí obou zemí. Rozhovory „přinesly hmatatelný pokrok na cestě k trvalé mírové dohodě,“ uvedl po jejich skončení šéf americké diplomacie Antony Blinken s tím, že věří, že „je dohoda na dohled, na dosah“.
Zprostředkovat uzavření ázerbájdžánsko-arménské mírové dohody se snaží jak Západ, tak Rusko. Baku i Jerevan dříve slíbily účast i na jednáních v Moskvě, datum rozhovorů ale zatím stanoveno není.
Podle Hikmeta Hadžijeva, Alijevova poradce pro zahraniční politiku, razí Baku „pružný“ přístup k setkáním v Moskvě, Washingtonu či Bruselu. „Rusko může velmi efektivně zasáhnout do procesu uklidnění konfliktu v regionu. Pravdou ale je i to, že je velmi zaměstnáno válkou na Ukrajině“, cituje Hadžijeva list FT.
Setkání Arménie a Ázerbájdžánu v Praze má konkrétní výsledek, mírovou misi na společné hranici
Jednání v Bruselu se pravděpodobně zaměří na nedávné rozhodnutí Ázerbájdžánu zřídit kontrolní stanoviště v Lačinském koridoru, na jediné silniční spojnici z Arménie do Náhorního Karabachu.
Jerevan tvrdí, že Baku využívá kontrolní stanoviště k přiškrcení kritických dodávek potravin a léků do Náhorního Karabachu, zatímco podle Baku vojáci na check-pointu brání pašování zbraní.
Tématem by měly být demarkační linie, výměna zajatců a odminování území, které je nášlapnými zařízeními zhusta zamořeno.
Arménie a Ázerbájdžán bojují o kontrolu nad územím Náhorního Karabachu od devadesátých letech minulého století, nově konflikt propukl v roce 2020. Tehdy bylo dosaženo příměří a zastavení palby za asistence Moskvy. Od té doby ale během ozbrojených střetů zahynuly další stovky vojáků.
Arménie se obává, že oslabené ruské jednotky neochrání Karabach
