Článek
Jedním z hlavních témat sobotního sjezdu bude podle Džemileva sebeurčení krymských Tatarů. O konání referenda dosud nebylo rozhodnuto, jisté je, že na rozdíl od nedávného krymského referenda nebude v rozporu s ukrajinskými zákony, řekl Džemilev.
"Otázka územní příslušnosti se projednávat nebude, půjde spíš o formu národní existence v nových podmínkách. Na výsledcích referenda budou záviset naše další akce," řekl tatarský předák na tiskové konferenci.
Džemilev: Zůstali jsme sami
Krymské Tatary podle Džemileva trápí otázka, jak dlouho bude ruská okupace trvat a co podnikne ukrajinská vláda, aby poloostrov zbavila agresorů. "Je-li hlavním projevem vlastenectví zpěv ukrajinské hymny a hrdý odchod vojáků z Krymu, pak to znamená, že jsme tváří v tvář okupantům zůstali sami," řekl Džemilev. Žádné konkrétní projevy odporu ze strany Ukrajiny podle něj na Krymu patrné nejsou.
Krymští Tataři
Na Krymu žijí od 12. století a jsou jeho původními obyvateli. Před koncem druhé světové války je nechal sovětský vůdce Josif Stalin hromadně deportovat na Sibiř, na Ural a do Střední Asie za údajnou kolaboraci s nacisty. Teprve krátce před rozpadem Sovětského svazu jim byl povolen návrat.
V současnosti tvoří Tataři na Krymu asi 13 procent obyvatelstva. Dlouhodobě si stěžují, že jsou diskriminováni.
Poté, co krymský parlament v březnu 2014 vyhlásil referendem nezávislý a svrchovaný stát Krymská republika, který následně požádal o připojení k Rusku, objevili se první tatarští utečenci.
Na poloostrově žije kolem čtvrt miliónu krymských Tatarů, z nichž většina je dosud loajální ukrajinské vládě. "Pokud na nás Kyjev zapomene, musíme se tomu přizpůsobit, lidé nějak musejí žít," prohlásil Džemilev. Ruské úřady slíbily krymským Tatarům autonomii, pětinové zastoupení ve volených správních orgánech a vyhlášení tatarštiny za úřední jazyk vedle ruštiny a ukrajinštiny.
