Stoltenberg: Musíme ukázat sílu, jaderné zbraně NATO půjdou do pohotovosti

Stoltenberg prozradil, že mezi členskými zeměmi probíhají intenzivní konzultace o vyjmutí raket ze skladů a jejich uvedení do pohotovosti, což by mělo sloužit jako odstrašující prostředek.

„Nebudu zabíhat do operačních detailů toho, kolik jaderných hlavic by mělo být v provozu a které by měly být uskladněny, ale musíme tyto otázky konzultovat. A přesně to děláme,“ řekl v rozhovoru pro The Telegraph s tím, že Aliance se musí připravit na to, co označil za „nebezpečnější svět“.

„Cílem NATO je samozřejmě svět bez jaderných zbraní, ale dokud budou tyto zbraně existovat, zůstaneme jadernou aliancí, protože svět, kde Rusko, Čína a Severní Korea mají jaderné zbraně, a NATO je nemá, je nebezpečnější,“ vysvětlil generální tajemník Aliance.

Ten dále varoval, že zejména Čína v současné době investuje velké prostředky do moderních zbraní včetně těch jaderných, jejichž počet podle něj do roku 2030 vzroste na tisíc.

„To znamená, že v nepříliš vzdálené budoucnosti může NATO čelit něčemu, čemu ještě nikdy nečelilo. A to dvěma potenciálním protivníkům s jadernými zbraněmi – Číně a Rusku. To má samozřejmě svoje důsledky,“ uvedl.

V rámci Aliance se zavázaly poskytnout své jaderné zbraně Spojené státy nebo Spojené království. Podle deníku The Telegraph mají Američané vždy nasazených zhruba 1700 z 3700 jaderných zbraní, zatímco Britové 40 z 225.

USA a Velká Británie se zavázaly poskytnout NATO své jaderné odstrašující prostředky, zatímco ostatní evropští spojenci nesou břemeno odpovědnosti tím, že zbraně skladují na svém území a investují do systémů k jejich odpálení, poznamenal deník The Telegraph.

Stoltenberg navíc zdůraznil, že jak USA, tak i evropští spojenci nyní modernizují své jaderné zbraně tváří v tvář zvýšené hrozbě ze strany Ruska, které už přes dva roky vede agresivní válku proti Ukrajině.

Nasazením jaderných zbraní pravidelně hrozí Ruská federace. Například ruský exprezident a místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv mnohokrát hrozil zničením evropských měst. Podobně hovoří i kremelský propagandista Vladimir Solovjov a hosté v jeho show na televizi Rossija-1.

Ruský vůdce Vladimir Putin navíc téměř přesně před rokem začal rozmisťovat jaderné zbraně v Bělorusku. Tehdy ale prohlásil, že k jejich použití prozatím nevidí důvod. „Teoreticky je to možné, ale nasadíme je jen tehdy, když se ruský stát ocitne v ohrožení,“ řekl tehdy ruský vůdce, kterého citovala vládní agentura TASS.

Ke Stoltenbergovým slovům se později prostřednictvím mluvčího Dmitrije Peskova vyjádřil také Kreml. „Toto není nic jiného než stupňování napětí,“ vyjádřil se Peskov, přičemž též uvedl, že Stoltenbergovo prohlášení jde proti závěrům víkendového mírového summitu ve Švýcarsku.

V těch stojí, že jsou jakékoliv hrozby jadernými zbraněmi nebo jejich užití v konfliktu na Ukrajině nepřijatelné. Summit se konal z popudu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Zástupci Ruska pozváni nebyli, s tím, že na příští summit snad již pozváni budou.