Syřané se z Německa domů nehrnou

„Říkat zaměstnaným lidem, že by se měli vrátit do Sýrie, je pro mě absolutně nepochopitelné. Ujali jsme se úkolu je vycvičit a děláme z nich schopné pracovníky,“ řekl ředitel malířské a lakýrnické firmy Ulrich Temps. Z 530 zaměstnanců jeho podniku pochází ze Sýrie dvanáct, uvádí agentura Reuters.

Mezi nimi je i Mohammed Redatotonji, který do Německa v listopadu 2015 utekl před občanskou válkou. Sýrii opustil hned po dokončení střední školy. Nyní s manželkou a třemi dětmi žije v Hannoveru. „Jsem tady v Německu integrovaný a dokončil jsem svůj výcvik. Svou budoucnost vidím zde,“ řekl Redatotonji.

Rozhodnutí bývalé německé kancléřky Angely Merkelové přijmout více než milion žadatelů o azyl, původem převážně právě ze Sýrie, bylo kontroverzní už v době jeho provedení a někteří experti jej zmiňují jako příčinu vzestupu krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD). Od té doby navíc Německo také přijalo přes 1,2 milionu uprchlíků z Ukrajiny, zatímco jeho ekonomika se podle odhadů letos druhý rok v řadě smrskla a momentálně je nejméně výkonná ze všech států skupiny G7.

Německo v únoru čekají parlamentní volby a migrace je před nimi vnímána jako druhé nejdůležitější téma hned po ekonomice. Ve snaze snížit přitažlivost AfD nyní i někteří mainstreamoví politici navrhují placení Syřanům za návrat domů, zatímco nové aplikační procesy syrských žadatelů o azyl byly pozastaveny. Jako o možné příležitosti k návratu do Sýrie mluví o pádu Asadova režimu i pravděpodobný příští kancléř, konzervativec Friedrich Merz.

Evropa se navíc připravuje na další možnou migrační vlnu ze Sýrie způsobenou dvoutýdenní kampaní rebelů, jež ke svržení Asada vedla. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí ve čtvrtek uvedl, že od začátku postupu rebelů bylo v Sýrii z jejich domovů vysídleno 1,1 milionu lidí, převážně žen a dětí. V tuto chvíli ovšem nelze říci, zda se vysídlení lidé po uklidnění situace vrátí do svých domovů.

Ačkoliv přibližně půl milionu Syřanů v Německu, včetně matek s dětmi, zůstává nezaměstnaných, podle Asociace německých průmyslových a obchodních komor jejich příchod pomohl s nedostatkem pracovní síly. Ve výrobním sektoru, donedávna tahounu růstu německé ekonomiky, je zaměstnáno kolem 43 tisíc Syřanů.

Mezi nimi je i Salah Sadek, vývojář firemního softwaru výrobce automobilových součástek Continental. Jeho žena v Německu vystudovala doktorské studium a jejich děti by musely v případě návratu do Sýrie přejít na jiný jazyk a vzdělávací systém. Přesto návrat na Blízký východ nevylučuje. „Potřebujeme aspoň pět let, aby se situace v Sýrii vyjasnila,“ řekl Sadek.

Data britského Institutu pro průzkum zaměstnanosti ukazují, že čím déle migranti žijí v Německu, tím pravděpodobnější je, že jsou zaměstnáni. Mezi lidmi, kteří jsou v této zemi alespoň šest let, přesahuje míra zaměstnanosti 60 %. Zaměstnaní migranti také často nechtějí opustit své nové role v místní ekonomice a komunitě. „S těmito integračními úspěchy si nesmíme zahrávat. Podniky, kliniky a pečovatelská střediska na těchto syrských zaměstnancích závisejí,“ uvedla integrační komisařka státu Sasko-Anhaltsko Susi Möbbecková.

V německých nemocnicích pracuje kolem 10 tisíc Syřanů, což z nich dělá největší skupinu zahraničních lékařů v zemi. „Pokud by jich velký počet zemi opustil, poskytování péče by nezkolabovalo, ale vznikly by zjevné mezery,“ prohlásil předseda Německé nemocniční federace Gerald Gass.

Že zvažuje návrat do Sýrie, v anketě ve facebookové skupině pro syrské lékaře v Německu v den pádu Asadova režimu uvedlo 74 % z 1200 respondentů. O tři dny později na stejnou otázku 65 % z 1159 respondentů odpovědělo, že jejich návrat závisí na podmínkách v zemi. „Chceme být v naší zemi, ale uvažovat nad trvalým návratem… Myslím, že je na to příliš brzy,“ řekla šestatřicetiletá gynekoložka zaměstnaná na berlínské klinice Sandy Issaová.