Článek
Nemocnice ve válkou zmítané Ukrajině jsou přetížené, mnoho zdravotnických zařízení bylo při ruské invazi poničeno, Kyjev proto žádal v zahraničí o pomoc s léčbou zraněných vojáků a civilistů.
Letos v květnu obdrželo žádost o pomoc také Švýcarsko, a to prostřednictvím krizového centra NATO, jež koordinuje evakuace raněných z válečné zóny, píše deník Blick. Nejsou to jen vojáci, ale také zranění civilisté nebo lidé, kteří potřebují ošetření kvůli například těžké autonehodě.
Švýcarům by se líbilo sbližování s Aliancí
Spolková vláda ale žádost odmítla, a to navzdory tomu, že jednotlivé kantony s pomocí Ukrajině souhlasily, podotýká k tomu deník Tages-Anzeiger, jenž své tvrzení opírá o vlastní průzkum.
Tento deník napsal, že žádost přijala Koordinovaná lékařská služba Švýcarska (KSD), což je instituce, která reprezentuje všechny záchranné organizace, jako jsou pohotovostní kontrolní centra, nemocnice, policie, hasičské záchranné služby, krizová vedoucí pracoviště a ozbrojené síly.
Okamžitě se začalo s prověřováním kapacity a možností jednotlivých kantonů. Do řešení bylo zapojeno ministerstvo obrany pod vedením Violy Amherdové, ministerstvo zahraničí v čele s Ignaziem Cassisem a švýcarský úřad veřejného zdraví pod vedením Alaina Berseta.
Tisícům Ukrajinců skončí automatický nárok na státní zdravotní pojištění
KSD vše konzultovala se zdravotními řediteli jednotlivých kantonů, protože nemocnice jsou v jejich správě. Ředitel zdravotnictví v kantonu Basilej Lukas Engelberger uvedl, že výsledkem jednání, které se konalo 19. května, byla „připravenost kantonů a nemocnic převzít pacienty“. Severoatlantická aliance ale nakonec obdržela od Švýcarska zamítavou odpověď. Země své rozhodnutí vysvětlila právními a praktickými důvody.
I s civilisty mají problém
Ministerstvo zahraničí argumentovalo obavami o neutralitu a nemožností dodržet Ženevské konvence, jež země ratifikovala. Ty sice neutrálním státům nezakazují léčit vojáky z jiných zemí, ale taková země musí zajistit, aby se vojáci po svém uzdravení „již nemohli účastnit válečných aktivit“. To by podle právníků mohlo také znamenat, že by Švýcarsko muselo tyto lidi uvěznit.
Ruské rakety zasáhly centrum Kramatorsku
Civilisté by léčeni být mohli, i v tom ale našli Švýcaři háček. „Je téměř nemožné rozlišit civilisty od vojáků. V současné době má na Ukrajině v rukou zbraně mnoho civilistů,“ uvedl Johannes Matyassy z konzulárního oddělení ministerstva.
Ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že Švýcarsko sice nevyšlo vstříc požadavku, ale podpoří civilní nemocnice na Ukrajině. Kdy a do jaké míry, však ještě nebylo rozhodnuto.