Článek
Janukovyč v rozhovoru pro ruský veřejnoprávní První kanál přiznal, že uvažoval i o návratu a o tom, že by „se postavil nejprve do čela protestního hnutí a pak, že by se nějak účastnil na obraně lidí, kteří upadli do této (válečné) situace.“
Přiznal ale, že ho od toho odvrátili jeho spolupracovníci: „Všichni dospěli k jednoznačnému míněni - jestliže se (tam) ukážu, bývalí oponenti a nyní již nepřátelé, nejen moji, ale celého ukrajinského národa, udělají vše, aby mne zničili. Proti tomu, abych jel na Ukrajinu, byli všichni moji spolupracovníci. Odrazovali mne od toho.“
Janukovyč ale nevyloučil, že by se v budoucnu vrátil: „No jak se říká, Hospodin mi dal život k tomu, k čemu jsem tu potřeba.“
Přiznal, že posílal na Ukrajinu své lidi: „Neskrývám, že jsem posílal lidi na Ukrajinu, kteří, jak se říká, monitorovali situaci a i nyní ji monitorují.“
Uvedl, že za osud jeho země nese část viny EU: "Západ tuhle změnu chtěl, nyní by také měl nést odpovědnost.” Svého nástupce v prezidentském úřadu Petra Porošenka pak Janukovyč nepřímo obvinil z bezpráví a nespravedlnosti, které bují na Ukrajině zmítané krizí.
Nevyjádřil se k tomu, zda dal rozkaz policistům střílet do demonstrantů na náměstí Nezávislosti (Majdan), či zda akci řídil poradce ruského prezidenta Vladislav Surkov, jak včera s odvoláním na ukrajinskou tajnou službu SBU oznámil ukrajinský prezident Petro Porošenko. [celá zpráva]
Ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov v této souvislosti přislíbil možná již v pondělí předložit průběžnou zprávu o vyšetřování násilností na Majdanu.
Demonstrace v Moskvě
Asi 35 000 lidí se v sobotu sešlo v Moskvě na protestní demonstraci odsuzující údajný převrat, k němuž došlo loni v únoru na Ukrajině. Demonstraci svolala ruská odnož ukrajinského hnutí Antimajdan. Koná se pod heslem „Nezapomeneme, neodpustíme.“ Demonstranti měli na klopách placky s nápisy „Majdan je nemoc, my ji vyléčíme“ a „Z Majdanu profitují nepřátelé Ruska“.
Poslanec ruské Dumy Dmitrij Sablin, který je jedním z představitelů hnutí, řekl, že cílem Antimajdanu je zabránit tomu, aby v Rusku vypukla takzvaná barevná revoluce. Takto jsou v postkomunistických zemích nazývány masové protivládní protesty obyvatel, které vedou ke změně režimů.
Vznik ruského Antimajdanu byl ohlášen v polovině ledna. Jeho součástí jsou například motorkářský klub Noční vlci, se kterým udržuje kontakt ruský prezident Vladimir Putin, nebo řada poslanců vládní strany Jednotné Rusko. Podporu na dnešní demonstraci vyslovila Antimajdanu zhruba stovka organizací.