Článek
Sověti zareagovali posílením leteckých, pozemních i zpravodajských sil v bývalém východním Německu a Polsku, což si Washington chybně vyložil jen jako součást propagandy.
„V roce 1983 jsme nedopatřením nechali naše vztahy se Sovětským svazem viset na vlásku. Ve výsledku tak byl prezident Ronald Reagan seznámen s analýzou sovětských postojů, která podceňovala riziko hrozící Spojeným státům,“ stojí v odtajněném dokumentu zpravodajského poradního orgánu prezidenta Spojených států, na nějž upozornila agentura AFP.
Série provokací
Vztahy Sovětského svazu byly ve zmiňované době na bodu mrazu. Severoatlantická aliance totiž v západním Německu rozmístila rakety Pershing II, které byl schopny nést jaderné hlavice a Sovětský svaz zase dva měsíce před tím sestřelil civilní letadlo jihokorejských aerolinií, což později vysvětloval nařčením ze špionáže.
V březnu téhož roku Reagan pobouřil Moskvu, když nazval Sovětský svaz impériem zla. Vrcholní američtí představitelé byli na oplátku Rusy označeni za šílence a kriminálníky.
