Článek
„Nechceme odepisovat hrozbu ze strany Ruska, protože Rusko ukázalo svou vytrvalost (na Ukrajině),“ řekl Jonson Guardianu. Švédsko podle něj musí postupovat „tím nejlepším způsobem - odstraňováním našich národních slabin a co nejrychlejší plnou integrací do NATO“.
Švédsko podalo žádost o přijetí do NATO stejně jako Finsko loni v květnu, když se po útoku Ruska na Ukrajinu obě země zřekly neutrality. Zatímco Finsko se stalo členskou zemí po jedenácti měsících letos v dubnu, Švédsko stále čeká na souhlas Turecka a Maďarska.
Jonson se v Helsinkách v úterý účastnil bezpečnostního fóra Hanakäräjät. Ve svém vystoupení zdůraznil, že švédská žádost měla mezi členskými zeměmi silnou podporu, protože Švédsko nabízí NATO lepší strategické zázemí na severním křídle a „důležité vojenské zdroje“.
Proces přijetí však drhne. V červenci sice turecký prezident Recep Tayyip Erdogan souhlasil s tím, že se žádost Švédska o přijetí do NATO předá tureckému parlamentu hned po rozhovorech se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem, minulý týden však zahraniční výbor tureckého parlamentu sdělil, že své rozhodnutí o doporučení žádosti odkládá, protože materiál ještě není zralý k projednání.
Souhlas zatím neposkytlo ani Maďarsko. Vedení země uvedlo, že ještě není připraveno ratifikovat švédský vstup navzdory tomu, že předseda vlády Viktor Orbán předtím řekl, že jde jen o technikálie. Budapešť ale ujistila Stockholm, že Maďarsko nebude poslední zemí, která vstup Švédska do aliance schválí.
I současný stav, kdy Švédsko jen čeká na schválení členství, však podle Jonsona zlepšuje obranu Švédska: „Nyní jsme bezpečnější, než jsme byli předtím, než jsme začali usilovat o vstup do NATO kvůli bezpečnostním zárukám, které jsme získali od USA, Spojeného království, Německa, Francie a dalších severských zemí.“
Erdogan předložil tureckému parlamentu ratifikaci vstupu Švédska do NATO
Maďaři chtějí jednání se Švédskem ještě před ratifikací vstupu země do NATO
