Švédskou epidemii násilných zločinů táhnou chovanci dětských domovů

Ve Švédsku, jež se dlouhodobě pyšní jedním z nejrozvinutějších sociálních systémů na světě, domovy pro mladistvé plní dvojí roli. Starají se o náctileté ve státní péči a zároveň jsou trestem pro mladistvé pachatele zločinů. Gangy si tuto instituci v poslední době vyhlídly jako ideální základnu pro nábor nových členů.

Jako příklad agentura Reuters uvádí příběh čtrnáctiletého chlapce, jenž je ve státní péči od osmi let. Před rokem mu gang pomohl z domova pro mladistvé utéct a dal mu jídlo, nové oblečení a marihuanu. O šest dní později mu jeho pomyslní zachránci řekli, že přišel čas jim laskavost oplatit.

Následně spolu s dalším chlapcem zastřelil třiatřicetiletého člena motocyklistického klubu Hells Angels. Protože je chlapec nezletilý, soud jej svěřil zpět sociální službě a ta ho umístila do jiného domova pro mladistvé.

V loňském roce bylo ve Švédsku o deseti milionech obyvatel během 363 incidentů zastřeleno 55 lidí. V ostatních třech severských zemích, Norsku, Finsku a Dánsku, si za celý rok střelba dohromady vyžádala šest obětí.

Yayha byl do domova pro mladistvé poprvé poslán v šestnácti letech. Pár let před tím mu zemřel otec. Yayha se po jeho smrti vykašlal na školu a sociální službě byl pak předán kvůli napadením a loupeži. Konkrétně bil ostatní děti a bral jim telefony a oblečení. V domově v Göteborgu sdílel křídlo budovy s dalšími sedmi chlapci.

Během let v domově se jeho novou rodinou stal jeden z göteborgských gangů. „Když jsem tam přišel, byl jsem problémový dorostenec, a když jsem vyšel, tak jsem byl zločinec z povolání,“ vypověděl Yayha, kterému je nyní 23 let, život v gangu opustil a živí se jako tesař. „Od praní se a okrádání ostatních dětí, jsem přešel k prodeji drog po kilech,“ popsal svůj pohnutý životní příběh.

„Člověk chtěl respekt, oblečení, prsteny, peníze, ale také přátelství. Byli to ti lidé, se kterými jsem trávil čas. Později se to stalo vážnějším a musel jsem dělat věci, které jsem vážně dělat nechtěl, ale tak už to funguje,“ popsal Yayha, jak se zapletl s gangem. Své příjmení nechce zveřejňovat, aby jej bývalí kumpáni nenašli.

Švédské domovy pro mládež mají různé stupně zabezpečení. Přibližně 700 nejproblémovějších jedinců žije v 21 domovech řízených Národní radou instituční péče (SiS), ale nejsou jejich jedinými obyvateli. Většina dětí v těchto domovech zůstává méně než rok, ale některé tam stráví až 4 roky. Dítě s běžnými sociálními problémy tak může spát vedle pachatele vážných zločinů.

Domovy jsou často ohraničené plotem a mají vlastní školu a park. Osazenstvo domova jej sice nemůže opustit bez povolení, ale zabezpečení těchto komplexů bývá laxní. Mladiství mají přístup k telefonům, takže je gangy mohou kontaktovat i zvenčí. Stockholmský soud například v současné době řeší případ, kdy patnáctiletý chlapec zevnitř domova naplánoval a objednal tři vraždy.

Velká část chlapců, již jsou do domovů posláni, patří ke gangům ještě před svým příchodem. „Ze čtyřiceti chlapců je při svém příchodu k nám v gangu asi polovina,“ popsal zaměstnanec göteborgského domova pro mladistvé Alexander. „Když dáte dvě nová děcka do křídla, kde je šest z osmi kluků členy gangu Foxtrot, tak nemusíte být génius, aby vám došlo, co se může stát.“

Šéfka péče o mladistvé SiS Birgitta Dahlbergová uvedla, že vinit domovy z toho, že se s násilnými zločinci nedovedou vypořádat, není fér, protože k tomu zkrátka nebyly navrženy. „Když přijde na vážné zločiny, dá se říct, že nám na ně legislativa nedala správné podmínky,“ řekla přičemž též zmínila, že zaměstnanci domovů dlouho neměli vůbec oprávnění zabavovat svým chovancům telefony. Uděleno jim bylo teprve před pár týdny díky změně regulí.

Domovy pro mladistvé by teoreticky měly zabránit tomu, aby mladiství pachatelé vyrostli v dospělé zločince. Podle zprávy Národní auditní kanceláře ovšem ve vězení později končí osm z deseti odchovanců domovů s napojením na gangy. „Jeden policista je popsal jako LinkedIn pro mladé zločince. Říkám si, jaký měly efekt na rozšíření zločinů gangů, když spojují chlapce z různých částí země,“ vypověděla prokurátorka Lisa dos Santosová.

Ve švédské politice zastínila současná vlna násilí všechny ostatní problémy. To vedlo k vzestupu pravicové koalice podporované krajně pravicovými stranami, jež se v roce 2022 v zemi ujala vlády. Před nimi ve Švédsku osm let vládli Sociální demokraté, nejsilnější švédská strana už od třicátých let minulého století.

Nová vláda slíbila, že se se zločinem vypořádá. Zatím omezila dříve štědrou švédskou imigrační politiku, zavedla přísnější tresty za zločiny s použitím střelných zbraní a zvětšila sledovací pravomoci policie. Do snah potřít násilný zločin je zapojena i švédská armáda.

Podle ministra spravedlnosti Gunnara Strömmera vláda nyní pracuje na reformě systému prevence zločinu nezletilých. Sociální služby by měly dostat větší pravomoci a ti nejvážnější mladí zločinci by měli být posíláni do nových vězení pro mladistvé, čímž by zůstali odděleni od domovů pro mladistvé. „Myslím, že je jasné, že státem provozované domovy ve skutečnosti fungují jako náborová základna zločineckých sítí. Je to monumentální selhání,“ řekl Strömmer.

Podle policejní zprávy z loňského roku je ve Švédsku přibližně 14 tisíc aktivních členů gangů a dalších 48 tisíc je do jejich aktivit zapojeno. S násilnými gangy mají problémy také Nizozemsko, Francie nebo Belgie, ale v počtu trestných činů s použitím střelné zbraně je Švédsko jednoznačně překonává.

V roce 2022 bylo ve Švédsku z vraždy nebo pokusu o vraždu s použitím střelné zbraně podezíráno 73 lidí ve věku 15–20 let. O dekádu dříve jich bylo pouze deset. Rok předtím se podle Eurostatu obětí takových vražd stalo 25 lidí ve věku 15–24 let. Více jich měla jen Francie se čtyřiceti oběťmi, ale ta má také šestkrát větší populaci než Švédsko.

Podle Nilse Duqueta z Vlámského mírového institutu je za rekordním počtem násilných činů s použitím střelné zbraně právě taktika švédských gangů, jež jejich vykonání přenechávají mladistvým. Jinde v Evropě mívají ke střelným zbraním přístup pouze zasloužilí a starší členové gangů.