Švédsko znovu otevře vyšetřování zakladatele WikiLeaks kvůli podezření ze znásilnění

„Dnes jsem rozhodla znovu otevřít vyšetřování,“ řekla Perssonová. „Je tu pořád důvod k podezření, že se pan Assange dopustil znásilnění, podle mého názoru je zapotřebí nový výslech podezřelého,“ dodala.

Švédsko vyšetřování Assange přerušilo v květnu 2017, protože nebylo možné dosáhnout jeho vydání. Od roku 2012 se ukrýval na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. Trestní stíhání zakladatele WikiLeaks získalo znovu na aktuálnosti, když 11. dubna Ekvádor zrušil své rozhodnutí o poskytnutí azylu a pozval britskou policii do budovy svého velvyslanectví, aby Assange zadržela. [celá zpráva]

Nyní je sedmačtyřicetiletý Australan v britském vězení, kde si odpykává 50týdenní trest kvůli porušení podmínek kauce, na niž ho v roce 2012 londýnský soud propustil z vazby během řízení o vydání ke stíhání do Švédska. [celá zpráva]

Assange obvinily dvě ženy, že je sexuálně obtěžoval a znásilnil na konferenci WikiLeaks, která se konala v roce 2010 ve Stockholmu. Dopustit se tam měl i dalšího sexuálního násilí, ale tyto činy byly v roce 2015 promlčeny.

O obnovení procesu usilovala advokátka Elisabeth Massi Fritzová, který zastupuje jednu z obětí. Uvedla, že je nehorázné, že musí čekat devět let na spravedlnost. Podle agentury AP Assangeovi hrozí ve Švédsku čtyři roky vězení.

Assangeův švédský právník Per Samuelson vyjádřil nad rozhodnutím švédské prokuratury údiv. Zároveň konstatoval, že jeho klient je připraven spolupracovat se švédskými úřady:  "Vždy chtěl pomoci tuto švédskou kauzu vyřešit. Nejvíce ho ale trápí, že kvůli své novinářské práci čelí vydání do Spojených států."

„Znovuotevření švédského vyšetřování v případu údajného znásilnění dá Julianu Assangeovi šanci očistit své jméno,” podotkl v reakci na postup švédských úřadů server WikiLeaks.

Assange vždy tvrdil, že je nevinný a že jde o vykonstruované nařčení. Pohlavní styk byl podle něj dobrovolný a cílem nařčení bylo jeho předání do Spojených států.

USA mají o vydání Assange dlouhodobě také zájem. Je tam stíhán v souvislosti se zveřejněním utajovaných informací na serveru WikiLeaks v roce 2010.

Server v roce 2010 zveřejnil dokumenty, které získal od vojína Bradleyho Manninga, který měl přístup k tajným informacím. Manning serveru předal 470 000 bojových hlášení z irácké a afghánské války, 250 000 tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť zachycujících i útok na neozbrojené civilisty a další citlivé dokumenty, které získal jako zpravodajský analytik armády v Iráku. Za vyzrazení důvěrných informací byl v roce 2013 odsouzen k 35 rokům vězení. Za mřížemi nastoupil cestu ke změně pohlaví a po čtyřech letech byl jako Chelsea Manningová propuštěn.

Manningové nyní hrozí další zatčení, protože nechce předstoupit před velkou porotu a vypovídat o spolupráci se zakladatelem zmíněného portálu Julianem Assangem. Velká porota na žádost prokuratury prověřuje, zda je možné stíhání Assange rozšířit.

„Chystám se to odmítnout,” řekla Manningová. Zdůvodnila to tím, že slyšení před touto velkou porotou stejně jako před jinými považuje za nepatřičné kvůli utajování informací. Manningová už strávila za mřížemi 62 dní poté, co jednou před velkou porotou v případu WikiLeaks odmítla vypovídat. Hájila se tím, že odepření výpovědi je její ústavní právo.