Článek
Poslanci 349členného Riksdagu přijali předlohu 268 hlasy s tím, že v platnost vstoupí 1. června. Schválená norma podle listu Le Figaro nově definuje podílnictví na teroristické organizaci.
Ministr spravedlnosti Gunnar Strömmer při prezentaci novely prohlásil, že oproti dosavadní praxi se výrazně rozšíří možnosti označovat aktivity za podporu teroristické činnosti.
Za zločin bude možné považovat i jednoduchou logistickou výpomoc ve prospěch extremistických organizací, například manipulaci s technickými prostředky, zajišťování dopravy lidí či materiálu, přípravu jídla nebo organizování schůzek.
Švédský soud: Policie měla demonstranty nechat spálit korán
Postihovat bude možné také financování extremistických aktivit, nabádání k podílu na nich nebo cestu do zahraničí s úmyslem spáchat teroristický čin.
Schválená novela umožní trestat aktivity podporující terorismus až čtyřmi lety vězení, a pokud půjde o závažné provinění, sazba bude činit až osm let.
„Bezpečný přístav teroristů“
Strömmer současně zdůraznil, že nadále beztrestná zůstane účast na demonstracích. Narážel zejména na častá protestní shromáždění ve švédských městech, na nichž se objevují i vlajky Strany kurdských pracujících (PKK). Ta je v Turecku zakázaná a Ankara ji považuje za teroristickou organizaci.
Švédsko zpřísňuje svou protiteroristickou legislativu průběžně od roku 2017. Tehdy reagovalo na útok jednoho uzbeckého žadatele o azyl na stockholmské nákupní ulici, při němž zahynulo pět lidí.
Turecko ale už delší dobu kritizuje Švédsko, že nadále zůstává „bezpečným přístavem pro teroristy“, zejména pro stoupence PKK.
Ankara proto zatím blokuje ratifikaci vstupu Švédska do NATO, o které skandinávská země požádala loni po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Přijetí Švédska dosud neratifikovalo také Maďarsko.