Článek
Ministr obrany Peter Hultqvist v této souvislosti nevyloučil, že Švédsko po současné modernizaci vojenských zařízení na Gotlandu přistoupí k dalším krokům k posílení ostrovní obrany.
"Armáda není schopná bránit Gotland jako jeden celek," řekl Neretnieks, který v minulosti stál v čele ostrovní posádky a nyní vede vojenskou univerzitu.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Současnou modernizaci ostrova považuje za nedostatečnou, neboť obranné kapacity se soustředí pouze na jednotlivá místa, jako jsou letiště a přístav, zatímco dělostřelecké či letecké síly jsou zcela opominuty.
Na obranu ostrova loni padlo už 2,9 miliardy
Švédsko loni vyčlenilo miliardu švédských korun (2,9 miliardy korun) na rekonstrukci obranných prvků z dob studené války, zřízení nových kasáren a rozmístění vojáků na ostrově do roku 2018.
Hultqvist v rozhlase řekl, že po dokončení všech úprav bude případný útočník čelit výrazně lepší obraně. "Zda to tím skončí, je předčasné říci. Myslím si ale, že toto téma bude velmi důležité, až budeme vyhodnocovat vojenské výdaje na Gotlandu," dodal ministr k možnosti dalšího posílení obrany ostrova.
Švédsko se v posledních letech potýká s agresivnějším přístupem Ruska v Baltském moři, v zemi se také kvůli zhoršeným vztahům mezi Moskvou a Západem diskutuje o možném členství v Severoatlantické alianci.
Rozdělená společnost
Švédové jsou v názoru na vstup do NATO rozděleni, jejich země má ale již nyní s aliancí uzavřenou dohodu, která v naléhavých situacích, jako jsou například přírodní katastrofy či ohrožení bezpečnosti, umožňuje nasazení vojáků NATO v zemi.
Související téma:
Někdejší švédský vrchní velitel Sverker Göranson v roce 2013 upozornil, že v případě invaze by vojsko dokázalo útočníkovi čelit zhruba týden. Jeho názor podpořila i studie Královské švédské akademie válečných věd, ze které vyplynulo, že k úspěšné obraně by byla nezbytná pomoc ze zahraničí.
