Článek
Kitutu přišel do Švédska z Ugandy ve čtrnácti letech a tento věk mu do roku 2022, kdy došlo na zpřísnění zákona, zaručoval, že se ho deportace netýká. Letos se ale jeho situace podle Expressenu dramaticky změnila. Když znovu stanul před soudem za těžké ublížení na zdraví, kromě 19 měsíců odnětí svobody byl odsouzen také k vyhoštění ze Švédska na deset let.
„Geofrey Kitutu přišel do Švédska před dovršením 15 let, v zemi pobývá legálně již dlouhou dobu a dobře ovládá švédský jazyk. Nemá ale práci ani bydlení – přes svůj dlouhý pobyt nemá ke Švédsku takový vztah, který by převážil nad důvody jeho vyhoštění,“ uvádí se ve zdůvodnění rozsudku.
Kitutu žádal, aby byl deportace ušetřen, protože ve Švédsku žije část jeho rodiny a na Ugandu nemá žádné vazby. Tvrdil, že ve zločineckém gangu již nepůsobí, soud ale neobměkčil.
Migranti v Británii našli způsob, jak se vyhnout deportaci do Rwandy. Za cestu výletní lodí platí desetitisíce
Podobný osud čeká podle listu Expressen také šestatřicetiletého chilského občana, který ve Švédsku žije od jednoho roku. Odsouzen byl za sérii závažných trestných činů, kterých se dopustil loni v létě, kdy mimo jiné několik lidí ohrožoval pistolí.
O jeho vyhoštění ale rozhodl až odvolací soud, který deportaci odůvodnil „prokriminálními hodnotami a asociálními postoji“, které muž vyznává. I jemu přitížilo, že nemá práci.
Nový zákon a další zpřísnění pravidel má podle ministryně pro migraci Marie Malmer Stenergardové vytvořit předpoklady pro podstatně větší počet vyhoštění cizinců, kteří se dopustili trestných činů.
„Důvěra veřejnosti v justici a migrační politiku závisí na tom, zda cizinci v zemi dodržují naše zákony,“ uvedla ministryně podle webu Dagens Nyheter. Deportace mají také přispět k potlačení vlny násilí, za níž stojí zejména válka gangů.
Somálský pirát 10 let žije z daní Němců a dělá na ně dlouhý nos. Deportace se bát nemusí
