Švédsko chce dávat migrantům za návrat domů tři čtvrtě milionu

„Vláda navrhuje opatření ke stimulaci dobrovolné návratové migrace pro lidi, kteří nebyli integrováni do švédské společnosti. To mimo jiné zahrnuje výrazné zvýšení grantu na zpáteční migraci v roce 2026 až na 350 tisíc švédských korun na osobu. Vláda také navrhuje, aby byl zřízen národní koordinátor a aby bylo vyvíjeno informační úsilí ke zvýšení povědomí o možnostech dobrovolné návratové migrace,“ píše se na webu švédské vlády.

Z textu přitom vyplývá, že opatření podporují i Švédští demokraté. „Prioritou je stimulace zpětné migrace na dobrovolném základě. Grant, který dříve existoval, nebyl v podstatě vůbec využíván, a proto spolu s vládou navrhujeme jeho razantní navýšení,“ cituje vládní server Ludviga Asplinga, stranického mluvčího pro otázky migrace.

I na celou oblast migrace tak švédská vláda v návrhu rozpočtu počítá s vyššími výdaji. Zatímco pro rok 2025 to má být 513 milionů švédských korun, v roce 2026 přes 2,5 miliardy, v roce 2027 by pak tato částka podle představ kabinetu měla klesnout na necelých 1,36 miliardy švédských korun.

„Vládní migrační politika začíná přinášet výsledky. Azylová imigrace do Švédska klesá a letos se zdá, že přijmeme nejnižší počet žadatelů o azyl od roku 1997. I když je ale vývoj pozitivní, je třeba udělat více,“ řekl k návrhu nový švédský ministr pro migraci Johan Forssell, který je stejně jako premiér členem pravostředové Umírněné strany. Forssell, donedávna ministr zahraničního obchodu, nahradil v úterý v této funkci Malmer Stenergardovou, která se stala novou šéfkou švédské diplomacie.

Kristerssonova vláda mimo jiné slibuje zefektivnění azylového řízení i návratu odmítnutých žadatelů s tím, že lidé, kteří mají z rozhodnutí úřadu opustit Švédsko, by měli být více pod dohledem - za tímto účelem by mělo v zemi fungovat tisíc detenčních center. Měly by také posílit vnitřní kontroly ve Švédsku a úřady by měly více pracovat s biometrickými daty, aby se zamezilo podvodům.

Švédsko s populací okolo 10,5 milionu evidovalo podle oficiálních statistik nejvíce žadatelů o azyl v roce 2015, kdy vrcholila migrační krize - tehdy skandinávská země registrovala 162 877 žadatelů o azyl, přičemž nejčastější hlášenou zemí původu byla Sýrie. Za rok 2023 už bylo ovšem toto číslo podstatně nižší, když švédské úřady zaznamenaly 12 644 žadatelů o azyl, přičemž toto číslo kleslo i meziročně. Nejčastější hlášenou zemí původu žadatelů byl loni Afghánistán.