Článek
Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg na tiskové konferenci uvedl, že celkově půjde o uskupení v síle brigády, které má mít okolo 5000 vojáků s prvkem speciálních sil a leteckou i námořní podporou.
Své nejrychlejší části, připravené za dva dny, bude moci zbývající část uskupení následovat do týdne. „Zajistíme, že budeme mít správné síly na správném místě ve správný čas,” poznamenal Stoltenberg.
Vznik tohoto „hrotového uskupení” označovaného jako síly s velmi rychlou reakční dobou je součástí alianční odpovědi na nové hrozby jak z východu, tak také z jižního směru. Stoltenberg zdůraznil, že se jedná o obranné kroky, které jsou v souladu s mezinárodními závazky NATO. Stejně jako americký ministr obrany Chuck Hagel varoval před tím, aby se aliance při vnímání hrozeb rozdělila na dvě křídla.
Postupné zavádění nových sil
Společně se zřízením nového uskupení zvyšuje aliance počty a zrychluje reakční dobu svých už existujících sil rychlé reakce (NATO response force - NRF). Ty mají nyní okolo 13 tisíc vojáků, Stoltenberg zmínil, že by měly být posíleny na 30 tisíc. Vojáci „hrotového uskupení” budou součástí tohoto počtu, než se ale vybudují, budou je zatím nahrazovat jednotky NFR.
Německo, Nizozemsko a Norsko jsou hlavními zeměmi už nyní vznikající prozatímní podoby nového uskupení. Němci nabízí 2700 vojáků včetně letectva a námořnictva, Nizozemci asi 2500 a Norové až 1000. Součástí prozatímních nových sil má letos být i 150 českých vojáků.
Aby mohla ohrožená členská země podporu bez problémů přijmout, začnou být bezodkladně zřizovány styčné a podpůrné skupiny, trvale přítomné v první fázi v šesti zemích.
V trojici pobaltských států, v Polsku, Rumunsku a Bulharsku tak několik desítek aliančních i místních vojáků zajistí hladkou spolupráci nejen při ohrožení, ale například také při cvičeních či společném plánování. Zájem o umístění takového prvku mají podle diplomatů také Maďarsko a Slovensko.