Článek
Putin se přitom před jednání vyjádřil, že se Rusko cítí součástí Evropy: "Rusko je jak svou povahou, tak i s ohledem na své historické a kulturní tradice přirozenou součástí "evropské rodiny". Neklademe si za cíl vstoupit do EU. Zároveň ale z dlouhodobého hlediska nevidím v našich vztazích žádná místa, jež by měla zůstat "uzavřena" rovnoprávnému strategickému partnerství, založenému na společné snaze a hodnotách."
Dosavadní spolupráci si pochvaloval: "Roste tempo spolupráce v jednotlivých odvětvích, vedeme aktivní dialog o právních otázkách a vnitropolitických záležitostech. Rozšiřují se vědecké, kulturní a humanitární projekty.
"Ten, kdo mluví o nebezpečí závislosti na Rusku, vnímá vztahy Ruska a EU zjednodušeně, černobíle a chtěl by je sevřít vyčpělým schématem "kdo není s námi, je proti nám". Minulost by nás neměla rozdělovat - přepsat dějiny nemůžeme. Naším cílem je společně vytvářet budoucnost Ruska a Evropy coby partnerů a spojenců. Rusko je na to připraveno. Doufám, že týž pozitivní přístup převládá i v Unii." řekl ještě Putin
Také v přístupu k mezinárodní bezpečnosti panuje soulad. Rusko i Unie prosazují upevnění univerzálních zásad, především princip nešíření rizik. Bez ohledu na všechny taktické rozpory nás spojuje snaha spravedlivě řešit nejpalčivější mezinárodní otázky - ať už jde o situaci na Blízkém východě, nebo o otazníky kolem íránského jaderného programu.
Masná válka
Konec "masné války" požaduje také předseda Evropské komise José Barroso. Podle serveru euobserver navíc Moskva nasadila před jednáním nečekanou taktiku. Dopisem totiž Komisi varovala, že po přistoupení Bulharska a Rumunska pro ni nebude maso ze zemí EU důvěryhodné, a zvažuje tak kompletní zákaz dovozu. To by znamenalo ztráty v řádech miliard eur. "EU by se na to měla připravit, protože když Rusové něčím pohrozí, tak to také splní," citoval euobserver jistého bruselského diplomata.
Odmítavý postoj Polska k debatám s Vladimirem Putinem, který do Helsinek přijel již ve čtvrtek, však zdaleka není jen bitvou, jež by měla zajistit odbyt pro polské zemědělce, kteří podle odhadů kvůli ruskému embargu přišli o 400 miliónů eur (11 mld. Kč). Polsko se totiž především obává, že Unie je vůči Moskvě příliš vstřícná a je rozhodnuta podepsat návrh, který do Helsinek přivezou kremelští vyjednavači. Proto si také Varšava stanovila minimální podmínky - kromě konce masného embarga, které nemá oporu ve špatných veterinárních nálezech, je to podpis energetické charty.
Strach z Gazpromu
Dokument by měl být pojistkou proti chování ruského energetického monopolu Gazprom, který na sklonku loňského roku vyvolal v Evropě silné politické otřesy tím, že nečekaně zvýšil tranzitní poplatky za dodávky plynu. Podpis však Moskva odmítá.
"Prakticky bychom tím ztratili kontrolu nad svými dodávkami," argumentoval v listu Nězavisimaja gazeta Putinův emisar pro vyjednávání s Unií Sergej Jastržembskij, který označil polský přístup za "byrokratickou neochotu a liknavost".
Body nové dohody Ruska a EU
- energetika (dodávky plynu a ropy do Evropy)
- bezpečnost (krize, terorismus, zbraně hromadného ničení)
- hranice (udělování víz, readmisní dohody)
- školství, věda, kultura
- využití severu (spolupráce v Arktidě a Barentsově moři)
V současné době se totiž Unie stále může opírat o starou partnerskou dohodu, jejíž platnost vyprší až na sklonku příštího roku.