Summit NATO vyjasní budoucí pozici Kyjeva

(od našeho zvláštního zpravodaje)

Summitu se podle agentury Bloomberg osobně zúčastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle programu je na středu plánovaná společná tisková konference Zelenského s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

Spekulovalo se i o tom, že by se Kyjev na summitu mohl dočkat rovnou přizvání do Aliance, což prosazují pobaltské státy, včetně hostitelské Litvy, a Polsko. Avšak po sérii mezivládních jednání z posledních dní je jasné, že NATO nyní pozvánku nevystaví.

Připustil to i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, když prohlásil, že summit cestu Ukrajiny významně zkrátí.

„I ukrajinské vedení je realistické a chápe, že přizvání do NATO nemůže být vyhlášeno dřív, než skončí válka,“ řekl minulý týden časopisu Reflex prezident Petr Pavel, který českou delegaci ve Vilniusu vede. Po jeho boku se summitu účastní i ministři obrany Jana Černochová (ODS) a zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) s náčelníkem generálního štábu armády Karlem Řehkou.

Podobně jako Pavel se o víkendu vyjádřil americký prezident Joe Biden. Podle Pavla se ale Ukrajinci na summitu pravděpodobně dočkají dalšího vyjádření podpory v podobě pevně stanoveného finančního i materiálního závazku. „Materiální podpora byla dosud poskytována na základě ad hoc příslibů. Teď je před schválením pětiletý plán, který má i jasné finanční krytí,“ poznamenal prezident.

Návrh pro víceletý plán kalkuluje s částkou 500 milionů eur (10,9 miliardy Kč) ročně. Zatím není jasné, jak budou jednotlivé státy přispívat, zda poměrnými částkami, nebo například na základě dobrovolnosti. Česko je nicméně připraveno přispět.

ČR už Ukrajině dodala zbraně za zhruba 55 miliard korun, další miliardy šly na pomoc uprchlíkům. Celkově spojenci podle Institutu pro světovou ekonomiku v německém Kielu poskytli do letošního května Kyjevu vojenskou, humanitární a finanční pomoc ve výši 165 miliard dolarů (3,6 bilionu Kč).

„Musíme do obrany více investovat. V roce 2023 uvidíme nárůst o 8,3 procenta, největší navýšení v našich obranných výdajích napříč desetiletími,“ prohlásil Stoltenberg.

Na summitu očekává posílení závazku členských zemí dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. Česko k tomu na jaře přijalo zákon. Obrana je jedna z mála kapitol ve státním rozpočtu, jež se má příští rok navýšit – ministerstvo financí počítá s částkou okolo 150 miliard.

Kyjev má získat pozvánku do NATO, jakmile skončí válka. „Ukrajině se určitě dostane příslibu, že v okamžiku, kdy bude válka ukončena, je čas na zahájení jednání o možném členství,“ potvrdil prezident Pavel. Podmínkou by bylo nejen alespoň příměří, ale také reformy na Ukrajině.

Někteří komentátoři takový přístup kritizují. Podle nich to přinutí Rusko k prodlužování agrese. V opačném případě by se však celá Aliance stala válečnou stranou, před čímž varoval i Biden.

Dojde ale k povýšení spolupráce mezi NATO a Ukrajinou z komise na radu. Kyjevu to dá silnější hlas v jednání s členskými státy. Historicky první jednání rady je naplánováno na středu i za účasti Švédska.

Některé země se navíc chystají poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky na základě dvoustranných dohod. Podobně tomu bylo loni v případě Finska a Švédska poté, co byly přizvány do Aliance, ale ještě neproběhl ratifikační proces. Sérii takových nabídek připravovaly USA, Británie i Evropská unie.