Článek
Tusk se už před summitem nechal slyšet, že je „více opatrný než optimistický”. Zdůraznil, že dohoda musí být přijatelná pro všech 28 zemí a musí být v souladu s mezinárodním právem i právem EU: „Úspěchu dosáhneme, pouze pokud budeme všichni koordinovaně spolupracovat a zůstaneme v klidu.”
Také německá kancléřka Angela Merkelová očekává složitá jednání: „Budeme se zde ještě intenzivně radit. Musíme najít rovnováhu zájmů mezi členskými státy Evropské unie a Tureckem. Myslím, že je to dosažitelné a jsem v tom vědomě opatrná, že nalezneme (mezi členy EU) společnou pozici. Věřím, že pak budou i podmínky k tomu, abychom našli společné zájmy s Tureckem."
Problémy při vyjednávání tentokrát očekává i německá kancléřka Angela Merekelová.
Podle reportéra BBC Chrise Morrise ale má poslední protinávrh EU daleko k tureckým představám.
Turecký premiér Ahmet Davutoglu, řekl novinářům, že nedopustí, aby se Turecko stalo "vězením pro migranty pod otevřeným nebem". "Vidíme, že existují nějaké potíže uvnitř EU... ve splnění podmínek (tureckého návrhu)," uvedl Davutoglu.
Nejmenovaný turecký činitel ale agentuře Reuters sdělil, že se Ankara nechystá vznést na schůzce žádné nové požadavky a že dohoda bude sice obtížná, ale možná. Dodal, že Turecko je ochotné diskutovat o jakýchkoli návrzích, s nimiž EU přijde, zároveň ale varoval, že žádné zemi – ani Kypru – by nemělo být dovoleno pokrok v rozhovorech blokovat. Právě to ale hrozí.
Turecko chce výměnou za odvoz imigrantů z řeckých ostrovů další tři miliardy eur, bezvízový styk už od června a otevření dalších kapitol přístupových rozhovorů. To ale odmítá udělat Kypr, dokud Turecko neuzná Kyperskou republiku.
Problémy mohou být i s bezvízovým stykem, který závisí na tom, zda Turecko stihne splnit všech 72 podmínek.
Není ani jasné, zda dostane celou požadovanou sumu. EU to podmiňuje tím, že první uvolněné peníze přinesou reálný efekt.
České podmínky
Praha podle premiéra Bohuslava Sobotky, který se summitu účastní, trvá na tom, aby se kvůli dohodě s Tureckem nenavyšovaly počty uprchlíků, které má ČR přijmout. „Kvóty nemohou být překročeny, protože Česká republika s tím souhlasit nebude a já nepředpokládám, že by chtěl kdokoli už dneska v Evropě kohokoli v této věci přehlasovávat. Minulá zkušenost byla dostatečná,“ řekl.
Maďaři se nechali slyšet, že dohoda s Tureckem není pro vyřešení migrační krize nezbytná, protože je účinné zablokování takzvané balkánské migrační cesty.
Český premiér Bohuslav Sobotka v Bruselu
Před převzetím migrantů z Řecka a z Itálie chce u každého prověřit, zda nepředstavují bezpečnostní riziko. Nebude proto souhlasit s žádnými závěry summitu, které by tempo přebírání běženců určovaly.
„Budeme postupovat svým tempem. Pokládám proces relokace za něco, co musí být plně pod kontrolou jednotlivých vlád. Budeme postupovat tak, abychom všechny tyto lidi dostatečně prověřili. Bezpečnostní prověrky jsou klíčovou, zásadní a první podmínkou české účasti na jakékoli relokaci. Teprve poté, kdy tito lidé budou dostatečně bezpečnostně prověřeni, je možné, aby v rámci tohoto projektu dostali mezinárodní ochranu nebo azyl v České republice.”
Sporné vracení migrantů
Španělsku se však nelíbí ani návrh masového vracení migrantů z řeckých ostrovů. Koncept plošného vracení kritizovaly nevládní organizace zabývající se lidskými právy i úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Madrid proto požaduje, aby se místo hromadného návratu uplatnil u každého migranta individuální přístup.
V tom se Španělsko shoduje s europarlamentem. „Potřebujeme garanci individuálního posuzování azylových žádostí,“ zdůraznil v poledne jeho šéf Martin Schulz. Základní věcí podle něj je, aby dohoda odpovídala mezinárodním standardům a pravidlům.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker (vpravo) a předseda Evropského parlamentu Martin Schultz
To je podstatné i pro Prahu. Premiér Sobotka je přesvědčen, že výměna ”jeden za jednoho” může přispět k rychlému omezení přílivu běženců do Řecka. „Je potřeba vyjasnit, za jakých podmínek může být tento mechanismus v souladu s platným azylovým právem a mezinárodními závazky realizován,” dodal.
Obavy vzbuzuje plán i u litevské prezidentky Daliy Grybauskaitéové: „Je na hraně mezinárodního práva.” Přesto doufá, že se EU ve čtvrtek „na něčem” shodne. Výsledek se v pátek předloží tureckému ministrovi zahraničí Ahmetu Davutogluovi.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker novinářům řekl, že si je „celkem jist”, že ve čtvrtek či v pátek dohody s Tureckem dosaženo bude. Dodal, že zatím nehotová dohoda bude respektovat evropské právo i ženevskou konvenci o uprchlících.