Summit EU byl náročný, řekl Fiala

(od našeho zpravodaje)

„Byla to velmi náročná Evropská rada. V něčem jsme dosáhli průlomových rozhodnutí, což se týká rozšíření. V něčem se nám shodu najít nepodařilo, jde o úpravu finančního rámce. Jsme ale připraveni v hledání řešení pokračovat v lednu,“ shrnul v pátek skončený dvoudenní summit český premiér Petr Fiala (ODS).

Unijní lídři se kvůli maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi nedokázali shodnout na revizi finančního rámce na roky 2021 až 2027, jehož součástí byla pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun).

Ukrajina čelící už druhým rokem ruské ozbrojené agresi je přitom na finanční pomoci ze Spojených států a Evropské unie závislá. Debata se však netýkala jen pomoci Ukrajině, ale také výdajů na migrační programy či financování obranné politiky.

„Jsem rád, že se podařilo dosáhnout shody 26 států na tomto kompromisním návrhu. Je to dobrý kompromis, nikdo s ním není spokojen úplně. (…) Bohužel se ale nepodařilo dosáhnout schválení, protože na to bychom potřebovali jednomyslnost. Maďarsko bylo proti. Máme ještě určitý čas, který by mohl vést k nalezení shody. Domluvili jsme se, že se k tomuto tématu vrátíme někdy na přelomu ledna a února,“ přiblížil Fiala.

Evropská komise již dříve naznačila, že pro případ trvajícího maďarského nesouhlasu může najít způsob, jak Budapešť obejít. Peníze, které Ukrajina potřebuje, by mohla dostat například prostřednictvím mezivládní dohody zbylých 26 zemí. To je podle diplomatů řešení administrativně složitější a časově náročnější. Využití této možnosti tento týden připustil eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.

Summit také podpořil obsah dvanáctého balíčku sankcí vůči Rusku. „Potvrdili jsme, že bychom na obnovu Ukrajiny měli využít příjmy ze zmrazených aktiv Putinova režimu. Potvrdili jsme dohodu o obsahu nového balíčku sankcí proti Rusku. Rozšiřuje platnost současných sankcí o další firmy a osoby. Omezuje příjmy ruského režimu, například z obchodu s diamanty,“ osvětlil Fiala.

Naopak úspěšně se ve čtvrtek čelní představitelé členských zemí shodli na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem a udělení kandidátského statusu Gruzii. Za splnění určitých podmínek by přístupové rozhovory mohly započít také s Bosnou a Hercegovinou.

„V těchto těžkých chvílích dává EU jasně najevo, že má o tyto země zájem a zajímá nás jejich budoucnost. Dosažení tohoto jednotného výsledku Evropské rady nebylo jednoduché,“ komentoval ve čtvrtek usnesení Fiala s tím, že jde o „velký krok pro Evropu“.

Po skončení summitu dodal, že cesta Ukrajiny ke členství bude ještě dlouhá, ale je to „historický krok a jasně tu říkáme, že počítáme se svobodnou Ukrajinou, její evropskou budoucností a Ukrajinou, která statečně odolává ruské agresi“.

Ještě na úvod summitu se proti stavěl maďarský premiér Viktor Orbán, který však při samotném rozhodování podle médií odešel ze sálu pro kávu, a umožnil tak rozšíření, přičemž po svém návratu usnesení šestadvaceti zemí nevetoval. „Nejsem zvyklý vynášet detaily z jednání, a ani nyní to nebudu dělat, ale jsem rád, že v této klíčové věci se potvrdilo to, co říkáme už dva roky, že jsme v podpoře Ukrajiny jednotní. Někdy je ta cesta klikatá, ale důležitý je závěr,“ vyjádřil se k průběhu schvalování Fiala.

V pátek státníci diskutovali také o bezpečnosti a situaci na Blízkém východě. „Vedli jsme poměrně dlouhou a důkladnou debatu o situaci v Izraeli a Gaze. Vysvětloval a hájil jsem naši dlouhodobou pozici, tedy že je důležité, abychom viděli, kdo je agresor a viník, že je nepřijatelné jednání teroristů z Hamásu. A jsem rád, že Evropská rada se shoduje na jednoznačném odsouzení teroristických útoků i na právu Izraele se bránit. Trváme také na okamžitém a bezpodmínečném propuštění rukojmích,“ řekl premiér.