Hlavní obsah

Sudetští Němci nemohli Zemanovi přijít na jméno, chválili Nečase

Augsburg

Účastníci 64. sudetoněmeckého sjezdu v sobotu na jeho úvod vyzdvihovali Petra Nečase za jeho únorový projev v Mnichově, kde český premiér opětovně vyjádřil lítost Čechů za příkoří způsobená sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Berndt Posselt

Článek

Dříve častá kritika Česka v Augsburgu prakticky nezazněla, a to ani na adresu prezidenta Miloše Zemana za jeho nedávné odsuzující výroky vůči sudetským Němcům při jeho návštěvě Rakouska. Nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt ovšem kvůli nim ani nezmínil Zemanovo jméno.

Tyto věty jsou historickými větami. Otevřely novou dimenzi česko-bavorských a česko-německých vztahů.
Hans-Peter Friedrich o Nečasově projevu

Nečasovo omluvné vyjádření z Mnichova, které však nešlo za rámec česko-německé deklarace z roku 1997, celé odcitoval německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich, který byl hostem zahájení dvoudenního sjezdu. "Tyto věty jsou historickými větami. Otevřely novou dimenzi česko-bavorských a česko-německých vztahů," uvedl Friedrich.

Podobně se vyjádřila bavorská ministryně práce Christine Haderthauerová, podle níž to byl "pozoruhodný projev" a "velký signál, na němž lze do budoucna stavět".

Posselt pak citoval zdravici bavorského premiéra Horsta Seehofera, který Nečasovu únorovou návštěvu Mnichova označil za "bod zlomu" ve vztazích mezi oběma zeměmi.

Pozitivně hodnotili řečníci také výsledek prvních přímých prezidentských voleb v Česku, v nichž více než 40 procent hlasů pro neúspěšného kandidáta, ministra zahraničí Karla Schwarzenberga interpretovali jako příklon téměř poloviny Čechů ke kritickému pohledu na citlivou poválečnou minulost. Schwarzenberg totiž v kampani odsoudil tehdejší postup československého prezidenta Edvarda Beneše vůči německé menšině, za což ministra ostře kritizoval jeho protikandidát Zeman.

Nový český prezident, který se již v minulosti několikrát příkře vyjádřil o sudetských Němcích, v dubnu u příležitosti své návštěvy Rakouska zopakoval jeden ze svých kontroverzních názorů z dřívějška, že poválečný odsun sudetských Němců byl za jejich vlastizradu mírnějším postihem než trest smrti. Devadesát procent příslušníků německé menšiny v předválečném Československu také obvinil z kolaborace s nacisty.

Foto: Andreas Gebert, ČTK/AP

Berndt Posselt a český dokumentarista David Vondráček (vpravo), který v Augsburgu převzal cenu za lidská práva.

Za své výroky sklidil Zeman vzápětí ostrou kritiku od předsedy sudetoněmecké organizace v Rakousku Gerharda Zeihsela. "Byl jsem dotazován, proč jsem nereagoval, když jistý český politik, jehož zde nechci jmenovat, u příležitosti státní návštěvy Rakouska mluvil o tom, že vyhnání bylo mnohem lepší než trest smrti," vrátil se dnes k této epizodě Posselt.

Svou zdrženlivost vysvětlil čekáním, jak na Zemanova slova zareagují sami Češi. "Udělalo na mě obrovský dojem, když se český premiér okamžitě ohradil a prohlásil, že taková vyjádření dokládají, že ten dotyčný ještě nedospěl do Evropy 21. století," uvedl Posselt.

Související témata:

Výběr článků

Načítám