Článek
Po nehodě, která se stala 24. července u Santiaga de Compostella, strojvedoucí telefonoval, aby se spustila záchranná akce. „Musí tu být mnoho zraněných, (vlak) je převrácený, nemohu se dostat z kabiny,“ řekl kolegovi v madridské centrále. Během rozhovoru Garzón opakovaně mluvil o „ubohých cestujících“ a říkal, že „doufá, že nikdo nezemřel“.
Přiznal také, že jel mnohem rychleji, než bylo povoleno: „Byl jsem roztěkaný, měl jsem jet 80, ale jel jsem 190,“ řekl Garzón. Těsně před havárií mu volal dispečer s informací, u jakého nástupiště má zastavit. [celá zpráva]
Garzón marně varoval před nebezpečnou zatáčkou
Garzón také po nehodě řekl: „Už jsem zmiňoval před lidmi, co mají na starost bezpečnost, že tato zatáčka je nebezpečná a jednou by se tu mohlo stát něco podobného.“
Problémem je, že na trati není automatické zabezpečovací zařízení, které by omezilo rychlost v případě jejího překročení. Trať z Madridu do Ferrolu není celá vysokorychlostní, střídají se na ní vysokorychlostní úseky umožňující jízdu rychlostí 200 km/h s úseky, kde se musí jezdit pomaleji. V každém je jiný zabezpečovací systém a strojvedoucí mezi nimi musí přepínat. Právě na začátku takového havaroval. Černá skříňka ukázala, že strojvedoucí brzdil pozdě a v okamžiku nehody jela souprava rychlostí 153 km/h. [celá zpráva]
Po nehodě se před zatáčkou nainstalovalo automatické zabezpečovací zařízení.