Článek
Dlouhodobé přípravy naznačuje vzkaz na sociální síti VKontakte, který zanechal zřejmě právě on. Je z něj patrné, že nenáviděl společnost, přesto udělal psychologické testy na získání zbraně.
„Všimli jste si, kde žijete. Alkoholici, kteří ztratili lidskou tvář, se plahočí od obchodu s chlastem, staří parchanti v hromadné dopravě jsou připravení jeden druhému se zakousnout do hrdla. Na sociálním dně je samý bioodpad,“ stojí v úvodu Běkmansurova textu na sociální síti VKontakte.
Střelec z permské školy je v kritickém stavu
„Smetánka společnosti je ale stejná biomasa, i když má víc zdrojů pro svou zbytečnou existenci. Jen málo z vás si ji zaslouží. Přišli jste s obrovským množstvím ideologií, vytvořili hromadu filozofických učení, ale nic nezmění vaši hnusnou povahu,“ pokračoval 18letý střelec.
„Jste chamtiví, sobečtí, zbabělí a zlí tvorové, i když se považujete za lepší než ostatní živé organismy. Buďme upřímní, proč se považujete za lepšího než já? Protože jste nezabili ,nevinné‘ neozbrojené lidi? Má váš život smysl? Prospíváte komunitě? Cha-cha-cha,“ přiznal Běkmansurov.
Střelba na permské univerzitě si vyžádala osm mrtvých, studenti vyskakovali z oken
„Nenávidím se, ale chci ublížit každému, kdo mi stojí v cestě. Odpad jako já zničí vše kolem vás, protože svět je prohnilý, jste shnilí zevnitř,“ dodal student.
Zdůraznil ale, že nepřemýšlel o teroristickém činu a že nebyl členem žádné extremistické organizace, nevěří v boha a je apolitický.
Uvedl, že se rozhodl zaútočit 20. září, ale přiznal, že útok plánoval dávno.
„Od půlky desáté třídy jsem začal šetřit peníze na nákup střelných zbraní. Pokud bych je nezískal, použil bych je k získání řidičského průkazu. Nezáleželo mi na tom, jak to udělám, zda použiji zbraň nebo bombu.“
Upřednostňoval ale střelnou zbraň, protože byl prý ve střelbě vždy dobrý.
Psychologickými testy prošel
„V březnu jsem shromáždil dostal peněz na nákup zbraní a po dovršení 18 let jsem požádal o zbrojní průkaz,“ napsal.
Požádal o lovecký lístek a prošel několika psychologickými testy, protože věděl, co má říkat psychologům, aby získal zbrojní průkaz. Odpovědi na 500 otázek si nastudoval. Dalším testem s obrázky prošel, protože jej získal od známé.
Protože prošel i posledními testem včetně testu na doplňování vět, získal tak možnost udělat si řidičský průkaz i získat povolení vlastnit zbraň. Pak zašel do střeleckého klubu, kde absolvoval další testy.
Klinika potvrdila Moskevskému komsomolci, že tam střelec byl, ale uvedla, že výsledky testů nelze zveřejnit ani po smrti a psychologické testy nelze oklamat.
„Psychicky byl zdravý,“ sdělili na klinice listu. Střelnice naopak odmítla s tiskem komunikovat.
Střelec si vybral brokovnici
Na konci dubna si Běkmansurov koupil brokovnici. Sice uvažoval o poloautomatické zbrani, ale ta je méně spolehlivá, i když je rychlost střelby vyšší. Navíc u broků je větší šance zásahu.
Národní garda pak přišla zkontrolovat, zda má zbraň bezpečně uloženou. Od té doby začal vybírat místo útoku. Problémem byl plynoucí čas. Věděl, že útok nestihne do konce školního roku.
Proto zvažoval nákupní střediska, kina, divadlo a nádraží, ale žádné mu nevyhovovalo z časových důvodů, chtěl útočit ve dne na místě, kde je hodně lidí.
Permská univerzita se ukázala jako optimální, protože ji tvořilo více budov. Proto se na ni přihlásil, aby zde studoval.
Mezitím Timur trénoval na střelnici a ze 105 zakoupených nábojů mu zůstalo jen 26. Měl ale pocit, že to bude stačit, protože o moc víc ran stejně nebude moci vypálit.
Výrobou bomby na bázi triacetontriperoxydu (TATP) se nechtěl zdržovat, měl už potřebu jednat. Od května cítil, že se stále hůře ovládá. Byl si však vědom, že na vystřílení školy by bylo potřeba více lidí.
Do prvního ročníku vysoké školy začal chodit 1. září. Jména svých spolužáků si nesnažil zapamatoval a u některých dospěl k závěru, že si zaslouží žít, tak se rozhodl, že po těch střílet nebude.
Střílet chtěl okolo 11:30, kdy jsou přestávky a studenti jdou ke vchodům univerzity kouřit. Cynicky dodal, že kouření opravdu zabíjí a oni jen půjdou na onen svět dříve.