Hlavní obsah

Středoevropští prezidenti si připomněli pád komunismu v NDR, Zeman cinkal klíči

Lipsko

Prezidenti pěti středoevropských zemí si ve čtvrtek v Lipsku připomněli 25. výročí demonstrace, která zahájila pád komunistického režimu v bývalé Německé demokratické republice (NDR). V souvislosti s oslavou občanské odvahy, která pomohla svrhnout totalitní režim, připomínali účastníci slavnostního aktu především současnou situaci na Ukrajině, která si podle nich zaslouží svobodu stejně jako kdysi NDR.

Foto: Jens Meyer, ČTK/AP

Zleva prezidenti Polska Bronislaw Komorowski, Maďarska Janos Ader, Česka Miloš Zeman a Slovenska Andrej Kiska na bohoslužbě v kostele Nikolaikirche v Lipsku u příležitosti 25. výročí pádu komunismu v NDR.

Článek

Německý prezident Joachim Gauck na úvod slavnosti uvedl, že je třeba udržovat vzpomínku na rok 1989 i kvůli současným událostem. "V roce 1989 jsme si mysleli, že s koncem studené války je před Evropou století míru..., protože demokracie zvítězila nad diktaturou," uvedl německý prezident.

"Místo toho jsme nyní konfrontováni se zhroucenými státy, s terorismem, s fundamentalismem, s násilím, s anarchií a s občanskou válkou. A na kraji Evropy jsou zpochybňována pravidla mezinárodního práva a jsou nasazovány vojenské prostředky tam, kde by byla možná mírová koexistence," doplnil Gauck.

"Právě v době, kdy jsou zpochybňovány staré pořádky a ztrácí se staré jistoty, bychom si měli připomenout svou zkušenost z roku 1989. Když budeme stát mimo, bude nám vládnuto. Když překonáme svůj strach, získáme možnost jednat a získáme budoucnost," zdůraznil.

Zeman: Ukrajina čelí občanské válce, ne vnější agresi

Český prezident Miloš Zeman nicméně zdůraznil, že na Ukrajině vidí především občanskou válku, ne zahraniční agresi.

"Ve Španělsku byla také občanská válka a přitom z jedné strany intervenovali Rusové a Francouzi, z druhé strany intervenovali Němci a Italové. A přesto nikdo neříká, že to nebyla občanská válka, nikdo netvrdí, že to byla německá, italská, ruská nebo francouzská agrese. Bojoval tam Španěl proti Španělovi, samozřejmě za zahraniční pomoci svých spojenců," uvedl český prezident.

Bývalý americký ministr zahraničí James Baker vyjádřil přesvědčení, že lidé na Ukrajině mají stejné právo na svobodu, jako kdysi obyvatelé NDR. K dosažení tohoto cíle by podle něj měly přispět i sankce, které Západ uvalil na Rusko.

"Tyto sankce nemají potrestat ruský lid ani ponížit ruského prezidenta Vladimira Putina. Jejich cílem je donutit Rusko, aby se vzdalo své snahy o destabilizaci východní Ukrajiny," řekl Baker v kostele Nikolaikirche, který byl v roce 1989 výchozím bodem protikomunistické demonstrace. "Konečným cílem je zajistit územní celistvost a nezávislost Ukrajiny, aby tam mohly být vytvořeny demokratické instituce, reformováno hospodářství a vyléčeno rozdělení ukrajinského lidu," dodal.

O situaci na Ukrajině jednal v Lipsku i český prezident s bývalými ministry zahraničí USA a Německa Henrym Kissingerem a Hansem-Dietrichem Genscherem. "Naše názory na Ukrajinu se shodují a dají se shrnout do jedné věty - to co probíhá na Ukrajině je primárně občanská válka," řekl Zeman českým novinářům.

Cinkání klíči připomnělo sametovou revoluci

Na závěr slavnosti v Lipsku vystoupili prezidenti zemí visegradské čtyřky a Německa na Festivalu světel. Zeman přitom zazvonil klíči a připomněl tak hlavní symbol sametové revoluce v Československu. V závěrečném projevu na slavnosti v Lipsku zdůraznil, že Němci a Češi jsou součástí společenství svobodných přátel.

Evropskou svobodu zdůraznil ve svém závěrečném projevu také slovenský prezident Andrej Kiska. Středoevropané by podle něj kvůli své historické zkušenosti měli dbát na to, aby demokracie a svoboda v Evropě i jinde ve světě pokračovaly.

Čtvrteční slavnosti v Lipsku byly součástí letošních oslav 25. výročí konce komunismu ve střední Evropě. Prezidenti visegrádské čtyřky a Německa se už letos zúčastnili oslav v Polsku a v Maďarsku, připomínkové akce vyvrcholí v listopadu na Slovensku a v Česku.

Výběr článků

Načítám