Článek
Nedělní protest svolaly odbory a organizace Katalánské národní shromáždění (ANC) a Ómnium, jejichž členy zadržení politici jsou. Podle deníku El País se do protestu zapojilo kolem 315 tisíc lidí, agentura Reuters počet demonstrantů odhadla na 350 tisíc.
Madrid tvrdí, že Katalánci nejsou ve vězení kvůli politickým názorům, nýbrž kvůli porušování španělské ústavy, která nedovoluje vyhlášení nezávislosti autonomní oblasti ani referendum o takové otázce. Vyšetřovatelé uvádějí, že Sánchez i Cuixart se na přípravě říjnového referenda podíleli a že se provinili tím, že loni na podzim zorganizovali demonstrace proti zásahu španělské policie na úřadech katalánské vlády.
Protesty v Barceloně
Referendem o nezávislosti Katalánska uspořádala vláda této autonomní oblasti loni 1. října přesto, že podle španělské vlády takové hlasování odporuje ústavě. Madrid se referendu snažil zabránit soudně i silou. Do Katalánska poslal tisíce policistů, kteří zabavovali volební lístky a volební urny a v den referenda bránili lidem ve vstupu do volebních místností. Několik stovek lidí bylo tehdy zraněno.
Katalánsko a celé Španělsko se dostaly kvůli referendu do politické krize – region nemá vládu, protože ji kvůli snahám o nezávislost Madrid sesadil. Přímou správu nad Katalánskem vykonává španělská vláda, která se jí hodlá vzdát až poté, co bude vytvořena nová katalánská vláda. Po prosincových volbách se ji ale regionálnímu parlamentu zatím nepodařilo ustavit.
Protesty v Barceloně
Jedním z důvodů, proč pokusy o sestavení vlády váznou, je to, že kandidáti s největšími šancemi se volby premiéra nemohou zúčastnit. Expremiér Carles Puigdemont uprchl po referendu do Belgie, v březnu byl zadržen v Německu a nyní čeká na rozhodnutí tamní justice o vydání do Španělska.
Kandidaturu bývalého mluvčího katalánské vlády Jordiho Turulla zmařila španělská justice tím, že ho obvinila ze vzpoury společně s dalšími separatistickými vůdci a mezi dvěma koly hlasování v parlamentu ho uvěznila.
