Článek
Podle šetření centra totiž bylo ve světě „od loňského dubna do letošního března zahájeno stíhání 584 nacistů a dalších 1300 případů k tomu v posledních měsících přibylo“, oznámil minulý týden v Berlíně Efraim Zuroff, jeden z „lovců nacistů“. „Byl by to velký úspěch, pokud by byla alespoň část ze stíhaných odsouzena,“ dodal.
„Operací poslední možnost II“ chce centrum urychlit pátrání zejména po příslušnících tzv. zásahových skupin SS a po strážním a služebním personálu v likvidačních lágrech.
Za informace, jež by vedly k odsouzení pachatelů, vypsalo centrum odměnu 25 tisíc eur (630 tisíc Kč). Centrum připomíná, že vysoký věk pachatelů by neměl být důvodem k případnému zastavení stíhání, protože „léta nijak nezmenšila jejich vinu“.
Na listině nejhledanějších zločinců je vedle Aloise Brunnera, blízkého důvěrníka organizátora holocaustu Adolfa Eichmanna a lágrového lékaře Ariberta Heima, dalších deset jmen. Patří k nim i Klaas Carl Faber, který byl v Nizozemí v roce 1944 odsouzen k smrti za vraždění vězňů v tranzitním lágru Westerbork a v Groningenu. Od útěku z vězení v roce 1952 žije v Německu.
V uplynulých deseti letech odsouzeno 89 lidí
Zuroff ocenil německou justici, která odsoudila Johna Demjanjuka, strážného z koncentráku Sobibor za podíl na vraždění Židů, ale kritizoval Rakousko: „Je ostudné, že tam nebyl za posledních 30 let odsouzen žádný z těch, kdo se podíleli na vraždách Židů“.
Jako příklad uvedl bývalého policejního šéfa v Chorvatsku Milivoje Asnera, který se měl podílet na deportacích Srbů, Židů a Romů. Vídeň ho odmítá vydat do Chorvatska kvůli údajnému špatnému zdravotnímu stavu.
Během předchozí „Operace poslední možnost I“ bylo v letech 2003–2005 úřadům v různých státech předáno 603 jmen podezřelých z nacistických zločinů. Z nich bylo stíháno 102.
V uplynulých 10 letech bylo odsouzeno 89 pachatelů a proti dalším 83 byla vznesena žaloba.