Článek
Německá policie očekává, že čísla porostou. V tuto chvíli však stále není jasné, proč se migrace tak náhle zvýšila, uvedla ministryně vnitra Nancy Faeserová.
Jedno je jisté, mladí muži, kteří se dostávají do Německa, využívají balkánské cesty, píše Bild. V Praze nebo Budapešti nasednou na vlak Eurocity a za zhruba 700 korun, které zaplatí za jízdenku, se bez kontroly dostanou v klidu do Německa.
Policisté nastupují do vlaku a dělají namátkové kontroly až v saském Bad Schandau, tedy za hranicemi s Českem, píšou reportéři Bildu. Mnoho běženců u sebe nemá žádné doklady a jsou registrováni pomocí otisků prstů na hlavním nádraží v Drážďanech.
Kromě toho se kontroluje, zda již podali žádost o azyl v některé ze zemí Evropské unie a zda se nedopustili trestných činů.
Syrští uprchlíci se potulují u hranic se Slovenskem, místní imigrační centrum už brzy nemusí stačit
Poté jsou distribuováni do přijímacích středisek po celém Sasku. Zatím není jasné, jak dlouho jsou střediska kapacitně schopná přijímat nově příchozí. Saská vláda chce proto ověřit, zda by bylo možné využít i výstavní haly v Drážďanech.
Velké obavy z další migrační vlny má Bavorsko. Proti loňskému roku se počet běženců, kteří směřují do této země, zvýšil pětinásobně.
Podobně je na tom i Švýcarsko. Ačkoliv je podle švýcarské ministryně spravedlnosti Karin Keller-Sutterové země spíše tranzitní, z nejnovějších statistik vyplývá, že i tam počty běženců rostou.
Do konce srpna bylo zaregistrováno 12 362 žádostí o azyl, do konce roku jich úřady očekávají kolem 19 tisíc.
Rakousko se ocitlo před kolapsem. Do země proudí víc běženců než během migrační krize
S náporem běženců se potýká také Rakousko. Za prvních osm měsíců letošního roku žádá v alpské zemi 56 149 osob o azyl.
Do této statistiky nejsou zahrnuti váleční uprchlíci z Ukrajiny, poznamenává deník. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je to nárůst o 195 procent.
Karin Keller-Sutterová upozorňuje, že za zvýšenými počty běženců z Indie či Burundi je uvolněný cestovní režim, který zavedlo Srbsko. Obyvatelé těchto zemí totiž nepotřebují k cestě do Srbska vízum.
„Lidé přiletí do Bělehradu a potom se s pašeráky dostanou přes Maďarsko do Rakouska, aby pokračovali dál,“ řekla ministryně. Podle ní by bylo žádoucí, aby „se vízová politika balkánských států harmonizovala s vízovou politikou schengenského prostoru“.