Článek
Kouzelná žlutá kartička, kterou italská Agentura pro sociální zabezpečení INPS každý měsíc nabije částkou až 780 eur (v přepočtu asi 18 700 korun) a s níž lze bezhotovostně platit za velkou většinu běžného zboží a služeb. Tak dosud vypadá v praxi tzv. Občanský příjem (Reddito di Cittadinanza, RdC), který byl v Itálii spuštěn v dubnu 2019.
Od začátku srpna se ovšem podmínky pro začlenění do tohoto programu výrazně zpřísňují. Lidé s neukončenou školní docházkou budou např. muset povinně absolvovat kvalifikační kurzy, zkracuje se i doba, po kterou se dávka poskytuje. S koncem roku zanikne RdC úplně a nahradí jej nová, výrazně nižší dávka.
Těm, kdo od 1. srpna už na Občanský příjem nedosáhnou, to italské úřady dávají v těchto dnech vědět sms zprávou.
Pomoc chudému jihu je příliš drahá
Projekt Občanského příjmu v Itálii spustili v dubnu 2019 za první vlády Giuseppe Conteho. Prosadil jej vítěz voleb z předchozího roku, levicově-populistické Hnutí pěti hvězd (M5S) a hlavním cílem byla pomoc rodinám žijícím zejména na chudém jihu Itálie. Právě v těchto regionech získalo M5S největší voličskou podporu.
V italském případě se nejedná o tzv. základní (nepodmíněný) příjem, s nímž se v početně omezených komunitách nezaměstnaných experimentovalo např. ve Finsku, přesto jde o sociální program, který v Evropě nenajde sobě rovného. V prvních dvou letech fungování Občanského příjmu z něj v Itálii profitovaly asi 4 miliony osob, poté se jejich počet mírně snížil. Příjemci např. nesměli mít žádný jiný přísun peněz či vlastnit nemovitost jinou, než ve které bydlí, a byli povinni zapojit se do ministerského programu hledání práce.
Nepodmíněný příjem? Chudí v Itálii dostanou předplacené nákupní karty
Právě z důvodu vysokého počtu příjemců mnozí ekonomové již od začátku varovali, že země na něco takového nemá. Jen v prvním roce fungování šlo na RdC téměř 10 miliard eur (necelých 240 miliard korun). K omezení dávky nyní dochází poté, co se po loňských volbách politické kormidlo otočilo a u moci je pravicová vláda na čele s premiérkou Giorgiou Meloniovou.
Proti omezení a ukončení projektu Občanského příjmu se zejména v jižní části Itálie konaly četné lidové protesty, vládu to však neobměkčilo. Konec Občanského příjmu v zemi, jejíž státní dluh je v poměru k HDP (145 procent) druhý nejvyšší v EU, narazil na ekonomickou realitu.