Článek
„Stavba východního štítu byla zahájena. První práce na hranici s Ruskem,“ uvedl v příspěvku na síti X Tusk, kde i zveřejnil první fotografii.
Polská televize TVN24 uvedla, že projekt byl poprvé představen letos v květnu. Rada ministrů jej následně schválila 10. června jako usnesení o vytvoření „Národního programu odstrašení a obrany – Východní štít“, na jehož realizaci v letech 2024-2028 vláda vyčlenila 10 miliard zlotých (přes 58 miliard korun).
„Vláda hodlá vytvořit komplexní obrannou infrastrukturu na východním křídle NATO, který bude čelit hrozbám ze strany Běloruska a Ruska,“ uvedla polská kancelář předsedy vlády.
Komunističtí vojáci KLDR jsou něco jiného než Rusové, NATO by mělo zvážit přímý útok, říká kongresman
Projekt Východní štít mimo jiné zahrnuje výstavbu opevnění a přírodních terénních překážek v klíčových pohraničních oblastech. V plánu je také stavba průzkumných systémů a systémů pro odhalování hrozeb, jakož i předsunutých základen, logistických uzlů, skladů nebo rozmístění systémů proti dronům.
Stavět bude i Pobaltí
Podobně se na možný konflikt s Ruskem připravují také pobaltské státy. Estonsko, Lotyšsko i Litva se letos v lednu dohodly na vytvoření vzájemné propojené obranné linie na východních hranicích.
„Vybudování obranných zařízení je pečlivě promyšlený projekt, jehož potřeba vychází ze současné bezpečnostní situace,“ uvedl estonský ministr obrany Hanno Pevkur na lednové společné tiskové konferenci s lotyšským a litevským protějškem.
„Válka Ruska na Ukrajině ukázala, že kromě vybavení, munice a lidských zdrojů jsou zapotřebí také fyzická obranná zařízení na hranicích,“ dodal Pevkur podle tiskové zprávy ministerstva.
Estonský list Postimees uvedl, že jenom Estonsko vybuduje až 600 betonových bunkrů za asi 60 milionů eur (přes 1,5 miliardy korun). Bunkry budou postaveny tak, aby vydržely přímý zásah střely kalibru 152 mm. Výstavba by měla začít v příštím roce.