Hlavní obsah

Solidarita bude povinná. Státy EU se dohodly na migrační reformě

Aktualizováno

Státy EU se dohodly na migrační reformě včetně povinné solidarity se zeměmi přetíženými žadateli o azyl. Oznámilo to švédské předsednictví. Česko reformu podpořilo, uvedly diplomatické zdroje. Proti bylo jen Polsko a Maďarsko. Podle ministra vnitra Víta Rakušana si ČR nicméně vyjednala výjimku.

Foto: Elias Marcou, Reuters

Migranti na ostrově Lesbos se střetli s policií

Článek

O dohodě jednali ministři vnitra členských zemí EU. Potřebná většina ministrů podpořila kompromisní návrh až po celodenním vyjednávání.

Návrh nyní poslouží Radě EU k dalšímu rokování s Evropským parlamentem o konečné podobě migračních pravidel.

Státy EU tak ve čtvrtek prolomily dlouholetý pat v otázce solidarity se zeměmi přetíženými žadateli o azyl.

Česko migrační reformu počítající s povinnou solidaritou s přetíženými státy podpořilo, Maďarsko či Polsko nesouhlasily s tím, že by měly z Itálie či dalších států přebírat migranty či přispívat finančně.

Německo zase hodlalo dosáhnout změn v navržení urychlené azylové procedury na hranicích, aby se netýkala rodin s dětmi.

Místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů, které při pokusu o jeho zavedení před sedmi lety odmítlo Česko, Polsko a Maďarsko, počítá schválený návrh s tím, že relokace budou pouze jednou z možností, jak přetíženým zemím pomoci. Dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek a jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora. Podle Rakušana se to však netýká Česka, Polska či pobaltských států, které mají dostatek starostí s uprchlíky z Ukrajiny.

„V této chvíli, pokud máme na svém území více než 300 000 Ukrajinců, nebudeme nikomu platit solidární příspěvek,“ řekl po jednání ministr. Schválený text je podle něj vyváženým kompromisem, v němž je pro českou vládu důležité, že definitivně padla myšlenka povinných kvót. Česko ale zároveň ukázalo, že není jen zemí, která „reptá“, ale že konstruktivně vyjednává.

Dědictví z roku 2015

Evropský blok se již několik let pokouší shodnout na reformě migrační a azylové politiky, kterou předložila Evropská komise v reakci na nefunkčnost dosavadních pravidel během uprchlické vlny z roku 2015. 

Klíčová část reformy týkající se solidarity s nejvytíženějšími státy zůstávala kvůli ostře rozděleným pohledům dlouho mimo zájem politiků. Švédské předsednictví se ale v době výrazně rostoucího počtu migrantů mířících do Evropy pokouší dovést Unii ke shodě.

Letos 315 migrantů. Na hraniční kontroly to zatím není

Domácí

Výběr článků

Načítám