Článek
O dohodě jednali ministři vnitra členských zemí EU. Potřebná většina ministrů podpořila kompromisní návrh až po celodenním vyjednávání.
Návrh nyní poslouží Radě EU k dalšímu rokování s Evropským parlamentem o konečné podobě migračních pravidel.
Státy EU tak ve čtvrtek prolomily dlouholetý pat v otázce solidarity se zeměmi přetíženými žadateli o azyl.
#JHA | The ministers just agreed on a general approach on the Asylum and Migration Management Regulation and the Asylum Procedure Regulation.
— Swedish Presidency of the Council of the EU (@sweden2023eu) June 8, 2023
(1/2)
Česko migrační reformu počítající s povinnou solidaritou s přetíženými státy podpořilo, Maďarsko či Polsko nesouhlasily s tím, že by měly z Itálie či dalších států přebírat migranty či přispívat finančně.
Německo zase hodlalo dosáhnout změn v navržení urychlené azylové procedury na hranicích, aby se netýkala rodin s dětmi.
Místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů, které při pokusu o jeho zavedení před sedmi lety odmítlo Česko, Polsko a Maďarsko, počítá schválený návrh s tím, že relokace budou pouze jednou z možností, jak přetíženým zemím pomoci. Dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek a jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora. Podle Rakušana se to však netýká Česka, Polska či pobaltských států, které mají dostatek starostí s uprchlíky z Ukrajiny.
„V této chvíli, pokud máme na svém území více než 300 000 Ukrajinců, nebudeme nikomu platit solidární příspěvek,“ řekl po jednání ministr. Schválený text je podle něj vyváženým kompromisem, v němž je pro českou vládu důležité, že definitivně padla myšlenka povinných kvót. Česko ale zároveň ukázalo, že není jen zemí, která „reptá“, ale že konstruktivně vyjednává.
Dědictví z roku 2015
Evropský blok se již několik let pokouší shodnout na reformě migrační a azylové politiky, kterou předložila Evropská komise v reakci na nefunkčnost dosavadních pravidel během uprchlické vlny z roku 2015.
Klíčová část reformy týkající se solidarity s nejvytíženějšími státy zůstávala kvůli ostře rozděleným pohledům dlouho mimo zájem politiků. Švédské předsednictví se ale v době výrazně rostoucího počtu migrantů mířících do Evropy pokouší dovést Unii ke shodě.