Článek
Lesbos je místem, kam míří tisíce uprchlíků z Blízkého východu, aby se odsud dostali dál do Evropy, jak se s tím místní lidé vypořádávají?
Situace je nesmírně složitá pro obě strany, jak pro uprchlíky, tak pro místní lidi. Jednak nás to postihuje ekonomicky, ale také emočně. Koncem října jsme tu měli v přístavu loď, která se začala potápět a na palubě bylo 126 lidí. V takové chvíli nepřemýšlíte nad ničím jiným než okamžitě jít těm lidem na pomoc.
Jedna věc je, že zcela samozřejmě musíte těm lidem pomoci. Druhá věc ale je, že někdo také musí myslet na nás. Protože obzvlášť tato severní část ostrova je nejvíc navštěvovaná turisty. Devadesát procent obyvatel této oblasti je nějakým způsobem závislých na turismu. Už teď máme spoustu zrušených rezervací na příští rok. Místní lidé nevědí, co mají od příští sezóny očekávat. Na druhou stranu my chceme pomáhat. Ale moc toho nezmůžeme, protože jsme na to úplně sami. Těch zhruba osm měsíců, nebo jak dlouho už to trvá, nám trochu přispívá vedení ostrova a pak dobrovolníci, kteří přicházejí z Evropy, Ameriky, ale také z jiných částí Řecka.
Uprchlíci na ostrově LesbosVideo: Novinky
Jak by vám mohla Evropa pomoci?
V první řadě je potřeba pomoci těm lidem. Podle mě je úplně šílené nechat je plavit se sem na malých loďkách. Něco se musí stát na druhé straně, v Turecku. Zařídit, aby se registrovali už tam a odtamtud už mohli cestovat bezpečně. A úplně nejdůležitější je zastavit válku. Protože když bude válka pokračovat, budou také přicházet další lidé.
Věříte, že jsou to všechno lidé, kteří utíkají před válkou? Někteří lidé si myslí, že jde o řízenou invazi namířenou proti Evropě.
Takové hry někdo může zkoušet hrát. Ale když se těch lidí ptáme, proč nezůstanou doma a nebojují za svou zem, odpovídají nám: ‚A za koho? A proti komu máme bojovat?’ Ta chaotická situace tam, to je obrovský problém. Navíc to samozřejmě nejsou všechno Syřané. Ty poznáte jednoduše, protože se většinou jedná o celé rodiny. Pak tu máte lidi z Afghánistánu, Pákistánu a dalších zemí. Myslím, že jsou totálně zoufalí, když tráví na cestě dva nebo tři roky, aby se dostali do Evropy.
Jak tedy zajistit, aby Lesbos, který je v první linii, nepřišel o své příjmy z turismu, na kterých je závislý?
Zaprvé musím říci, že imigranti na ostrově nezpůsobují žádné potíže. Naši pravidelní návštěvníci, kteří tu byli letos v létě, přijedou příští rok zas, protože na vlastní oči viděli, že není čeho se tu obávat. Ale lidé, kteří tu nebyli, nevědí, co očekávat. Chci je ujistit, že uprchlíci tu neznamenají z hlediska bezpečnosti absolutně žádný problém. Z místa, kde přistanou, je vozí autobusy do táborů, teď budujeme další. Jsou mimo turistické oblasti. Náš způsob života se kvůli nim nezměnil, stále tu necháváme bez obav klíče ve dveřích zvenčí. A to nemyslím obrazně, kriminalita je tu nulová. Takže Evropané nám nejvíce pomohou tím, že k nám nepřestanou jezdit na dovolenou.
Co se týče evropských institucí, potřebujeme lidi a vybavení, aby se věci daly lépe organizovat. Zvlášť po tom, co se stalo v Paříži. Musí se lépe kontrolovat, kdo přesně sem vlastně přichází a co si ti lidé vezou s sebou. Naše moře je hraniční, a to nejen pro Řecko, ale pro celou Evropu. A ta hranice se hlídá těžko, protože prostě nemůžete topit lidi. Proto by bylo nejlepší zřídit záchytná centra už v Turecku, kde budou uprchlíkům sejmuty otisky prstů, a pokud dostanou povolení, můžou odtamtud cestovat do Evropy bezpečně třeba letadlem.
Dobrovolníci na ostrově Lesbos líčí nelidské metody tureckých pašeráků lidíVideo: Novinky
Z toho by ale turecký pašerácký byznys neměl velkou radost…
No jasně. Tam se točí neskutečné peníze. Lidé nám často vyprávějí, že je do člunů nahánějí hlavněmi zbraní. A když uprchlík protestuje, že do tak chatrného člunu nenastoupí nebo že se bojí počasí, řeknou mu fajn, pojedeš příště, ale zaplatit musíš znovu. Za lístek na smrt, dodávám já.
A proč podle vás takové riziko vůbec podstupují? U nás se lidé hodně ptají, proč uprchlíci nezůstanou v Turecku nebo Jordánsku, kde válka není?
Prostě se snaží žít lepší život. V okolních zemích nemají perspektivu. V Řecku také nezůstanou, to má své ekonomické problémy, takže jdou tam, kde si myslí, že získají lepší práci. I Řecko je teď v takové situaci, že tu není pro mnoho lidí práce, takže mám spoustu přátel, kteří jsou vlastně také uprchlíky, protože si museli najít zaměstnání v zemích, jako je Německo.
Jsou řecké úřady v nějakém spojení s tureckou stranou?
Snaží se o to. Úřady našeho ostrova se pokoušejí být v kontaktu se svými protějšky na druhé straně. Oni nám na začátku vždycky řeknou ano, ano, ano. Ale nakonec z toho nikdy nic není. A Evropská unie teď slíbila Turecku spoustu peněz, oni si je vezmou, ale uprchlíci budou proudit dál.
