Stále více Ukrajinců zvažuje, že zůstanou v evropském azylu nastálo

Podle odhadů OSN z počátku dubna žije v současnosti v Evropě legálně na pět milionů ukrajinských běženců.

„(Jejich) dlouhodobý pobyt v propasti mezi (dvěma) zeměmi, kdy část rodiny zůstává na Ukrajině a další je roztroušena po světě, se stal opravdu obtížnou výzvou,“ napsal Unian s tím, že mnozí tak stojí před dilematem, zda se vrátit domů nebo si najít dlouhodobé bydlení a práci v Evropě.

„Bohužel je nemálo občanů, kteří poznali všechny výhody evropského života, včetně vysoké úrovně mezd. Ta začíná na 1 000 eurech měsíčně i za nekvalifikovanou práci, přičemž ceny potravin a oblečení jsou téměř stejně vysoké jako na Ukrajině, kde ale činí minimální mzda 6,5 tisíce hřiven, tedy 160 eur (3740 korun). Tito občasné s návratem nespěchají,“ shrnula agentura.

Podle průzkumu společnosti Gremi Personal mezi Ukrajinci, kteří po zahájení ruské invaze uprchli do Polska, chce 38 procent běženců zůstat v této zemi, kterou vnímají jako „nejpřátelštější“ i díky tomu, že Polsko přijalo početně nejvíce ukrajinských občanů (asi 1,5 milionu lidí).

Sedm procent dotázaných se chce přesunout z Polska do jiné, bohatší země a 55 procent respondentů zvažuje návrat na Ukrajinu. Loni v říjnu přitom neplánovalo návrat do vlasti pouhých 17 procent Ukrajinců.

„Jinými slovy, za posledních šest měsíců se počet ukrajinských uprchlíků v Polsku, kteří se nechtějí vrátit domů, zdvojnásobil. S pravděpodobností hraničící s jistotou přinese podobný výsledek i průzkum mezi našimi uprchlíky v dalších evropských zemích“, napsal Unian.

Konkrétně v Polsku k tomu přispívá také nový boom zakládání ukrajinských firem na polském území.

Od druhé poloviny loňského roku jich v hostitelské zemi vzniklo 10 tisíc a většina z nich se snaží zaměstnávat hlavně Ukrajince. Vysoce kvalifikovaní odborníci tak mají možnost obsadit dobré pozice a pobírat polské platy.

Díky dobré práci ve stabilní evropské zemi pak mohou na dálku podporovat své ukrajinské příbuzné pravidelnými peněžními převody, které podle ukrajinské centrální banky dosahují několika miliard dolarů ročně.

Jiní uprchlíci se prostě nemají kam vrátit, protože jejich domovy během ruského válečného tažení lehly popelem.

Co může Ukrajince přimět názor změnit? Podle Anny Džoboldy z Gremi Personal, odkazující se na průzkum pouze mezi těmi, kteří se vrátit nechtějí, je největší pákou touha shledat se s rodinou - tento důvod uvedla čtvrtina dotázaných.

Na druhém místě volili „důstojné pracovní podmínky, platy a slušný důchod“ (18 procent dotázaných). Záruku „žádné nové války v příštích desetiletích“ požadovalo 10 procent účastníků průzkumu. Stejný počet jmenoval vstup Ukrajiny do NATO a EU.

„Čím déle bude válka trvat, tím větší bude destrukce ekonomiky a infrastruktury a na druhou stranu se ženy a děti, které odešly do zahraničí, budou více přizpůsobovat životu v zemích, které opustily,“ uvedla Ella Libanova, ředitelka Ptuchova Institutu demografie a sociálních studií Národní akademie věd Ukrajiny.

Podle ní navíc hrozí, že po válce za svými ženami do zahraničí odjedou i muži, kteří teď vycestovat nesmějí.

Mnozí sociologové také upozorňují na prohlubující se propast v ukrajinské společnosti mezi těmi, co uprchli před invazí a zatím se k návratu neodhodlali, a většinou populace, která na místě snáší útrapy války po boku ukrajinských obránců.