Článek
"Musel nad námi být anděl strážný," řekla Yesica Castrová. Vlak se vřítil do zatáčky příliš vysokou rychlostí a vykolejil ve chvíli, kdy paní Castrová dosedla zpět na sedadlo v první třídě vagonu, který byl těsně před zadní lokomotivou. Předtím s plačící Teresitou chodila mezi sedadly ve snaze dítě uspat.
Sedmiletý syn Carlos seděl naproti otci Danielovi a hrál si s hračkou dinosaura. Paní Castrová chtěla dceru uložit do kolébky naproti svého sedadla, když vlak vykolejil. "Přesně ve chvíli, kdy jsem si sedla, vjel vlak do zatáčky a vyletěl z kolejí. Kdyby se to stalo vteřinu předtím, srazilo by mne to i s ní na zem, kdyby vteřinu potom, byla by Teresita umačkaná," řekla matka. Po celou dobu držela dítě v náručí, takže holčička vyvázla jen s malou oděrkou na noze.
Daniel si vzpomíná jenom na hrobové ticho po nárazu a na to, že byl přesvědčen, že o rodinu přišel. "Pak jsem uslyšel dceřin pláč, synovo volání a nářek manželky a věděl jsem, že žijí," řekl. Nejdříve našel Carlose a pak vyprostil manželku, která ležela na boku, zavalená zavazadly mezi sedačkami a stolkem.
Jejich vagon zůstal vklíněný u opěrné zdi u trati a odtrhl se od zadní lokomotivy, která začala hořet. Rodině se podařilo dostat se přes trosky ostatních vagonů ven a počkat na sanitku. "Byla to nepředstavitelně hrůzná scéna. Lidé se pohybovali jako zombie. Ležela tam pokroucená těla, některá vklíněná pod vagony, jiná v oknech ve snaze dostat se ven. Lidé volali o pomoc, všude byla krev," vyprávěla Yesica.
Její muž lituje, že nebyl schopen pomoci ostatním, protože se snažil postarat o rodinu. Vzpomíná pouze na starého muže, který po nárazu seděl v šoku na sedadle. "Vzchopte se, musíme všichni ven, nebo tady uhoříme," řekl mu. Co se s ním nakonec stalo, ale neví.