Článek
Úředník Tadičovo chování srovnal s postupem Baracka Obamy, který také v přímém přenosu sledoval akci komanda Seal, jež 2. května zabilo Usámu bin Ládina. [celá zpráva]
Tadić po dopadení generála řekl CNN: „Slyším mnoho komentářů k dopadení Mladiče a skoro v každém je, že jsme roky věděli, kde Mladić je. To je hloupost.“
Mladić byl ozbrojen
Rasim Ljajić, který má v srbské vládě na starosti vyhledávání uprchlých a ukrývajících se válečných zločinců, zveřejnil další podrobnosti k dopadení generála: „Mladić měl dvě nabité zbraně, které nepoužil. Spolupracoval a nevzdoroval zatčení. S policisty mluvil klidně.“
Mladić tedy nedodržel svůj dávný slib, že bude bojovat, aby nebyl zadržen živý. Může to souviset i s jeho zdravotním stavem.
„Mladić byl bledý, jako by dlouho byl uvnitř,“ řekl Ljajić. „Těžko by ho kdo poznal,“ dodal ještě. K jeho odhalení ale vedla nedávno pořízená fotka, kde unaveně nevypadá a je patrná podobnost se záběry z dob války v Bosně.
Ljalić také objasnil, jak to bylo s falešnou identitou Mladiče. ten se podle něj skutečně představil jako Milorad Komadić, když se ho ale zeptali, jestli je Ratko Mladić, tak to potvrdil. U sebe měl dokumenty na jméno Ratko Mladić.
Srbské rádio B92 uvedlo, že Mladić má ochrnutou pravou ruku. Zřejmě má i problémy s ledvinami a vysokým krevním tlakem. Proto je možné, že nebude vydán do Haagu hned. [celá zpráva]
Mladić žil v Lazarevu v domě svého bratrance. Ten byl při akci také zadržen, ale později byl propuštěn. Mladić se vydával za vojáka ve výslužbě.
Po zadržení obyvatelé Lazareva demonstrovali proti zásahu. Žijí tam většinou Srbové z Bosny a Chorvatska, kteří byli vyhnáni. Tvrdí, že nevěděli, že tam žije, „Mnohokrát jsem ale vtipkovali, že tu musí být, když ve vesnici žijí jeho příbuzní,“ řekl jeden z nich.
Policisté nechtějí odměnu
Mluvčí srbské vlády Slobodan Chomen řekl, že žádný ze zasahujících policistů a speciálních jednotek nechce dostat ani cent z deseti miliónů eur určených pro ty, kdož dopadnou Mladiče. Uvedl to list Blic.
Z čeho je Mladić obviněn
Obžaloba vznesená vůči Ratku Mladičovi u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) obsahovala původně 15 bodů, které byly nakonec shrnuty do 11. Podle žalobců Mladić sám, či ve spolupráci s jinými osobami spáchal mezi květnem 1992 a prosincem 1996 následující činy:
- Genocida a spoluúčast na ní. Týká se záměrné likvidace části bosenskomuslimských národnostních či náboženských skupin v některých oblastech Bosny a Hercegoviny. Kromě mnohačetných vražd šlo o deportace a způsobení vážné fyzické či psychické újmy nesrbským obyvatelům.
- Perzekuce na základě politických, rasových a náboženských důvodů (zločin proti lidskosti). Vztahuje se k perzekuci bosenskomuslimských, bosenskochorvatských a dalších nesrbských obyvatel na určitých místech Bosny a Hercegoviny. Součástí pronásledování bylo zabíjení, mučení, nelidské zacházení, násilné přesuny, protiprávní zadržování osob, nucené práce, rabování a ničení soukromého i veřejného majetku a diskriminace obyvatel.
- Vyhlazování a vraždy bosenských Muslimů, Chorvatů a ostatních nesrbských obyvatel během vojenských útoků na města a vesnice, po těchto útocích a ve vězeňských táborech (zločin proti lidskosti, válečný zločin).
- Deportace a nelidské jednání (nucené přesídlení).
- Útoky na civilní obyvatelstvo, jeho zastrašování, vraždy, nelidské činy a kruté zacházení během vojenské kampaně proti Sarajevu. Jedná se o válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.
- Braní rukojmí (válečný zločin). Vztahuje se k zajetí více než dvou set příslušníků mírových sil OSN a vojenských pozorovatelů.
zdroj: ČTK