Hlavní obsah

Srbský prezident sledoval dopadení Mladiče jako Obama Usámu

Novinky,
Bělehrad

Akci tří jednotek, které ve čtvrtek v 5:30 ráno dopadly hledaného bosenskosrbského generála Ratka Mladiče, sledoval srbský prezident Boris Tadić v přímém přenosu. Uvedl to pro agenturu AP jeden z vysokých srbských vládních úředníků.

Článek

Úředník Tadičovo chování srovnal s postupem Baracka Obamy, který také v přímém přenosu sledoval akci komanda Seal, jež 2. května zabilo Usámu bin Ládina. [celá zpráva]

Tadić po dopadení generála řekl CNN: „Slyším mnoho komentářů k dopadení Mladiče a skoro v každém je, že jsme roky věděli, kde Mladić je. To je hloupost.“

Mladić byl ozbrojen

Rasim Ljajić, který má v srbské vládě na starosti vyhledávání uprchlých a ukrývajících se válečných zločinců, zveřejnil další podrobnosti k dopadení generála: „Mladić měl dvě nabité zbraně, které nepoužil. Spolupracoval a nevzdoroval zatčení. S policisty mluvil klidně.“

Mladić tedy nedodržel svůj dávný slib, že bude bojovat, aby nebyl zadržen živý. Může to souviset i s jeho zdravotním stavem.

„Mladić byl bledý, jako by dlouho byl uvnitř,“ řekl Ljajić. „Těžko by ho kdo poznal,“ dodal ještě. K jeho odhalení ale vedla nedávno pořízená fotka, kde unaveně nevypadá a je patrná podobnost se záběry z dob války v Bosně.

Ljalić také objasnil, jak to bylo s falešnou identitou Mladiče. ten se podle něj skutečně představil jako Milorad Komadić, když se ho ale zeptali, jestli je Ratko Mladić, tak to potvrdil. U sebe měl dokumenty na jméno Ratko Mladić.

Foto: Stoyan Nenov, Reuters

Manželka generála Mladiče Bosiljka a jeho syn Darko opouštějí budovu speciálního soudu v Bělehradě

Srbské rádio B92 uvedlo, že Mladić má ochrnutou pravou ruku. Zřejmě má i problémy s ledvinami a vysokým krevním tlakem. Proto je možné, že nebude vydán do Haagu hned. [celá zpráva]

Mladić žil v Lazarevu v domě svého bratrance. Ten byl při akci také zadržen, ale později byl propuštěn. Mladić se vydával za vojáka ve výslužbě.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Ratka Mladiče přivádějí k souduVideo: Reuters

Po zadržení obyvatelé Lazareva demonstrovali proti zásahu. Žijí tam většinou Srbové z Bosny a Chorvatska, kteří byli vyhnáni. Tvrdí, že nevěděli, že tam žije, „Mnohokrát jsem ale vtipkovali, že tu musí být, když ve vesnici žijí jeho příbuzní,“ řekl jeden z nich.

Foto: Ivan Milutinovic, Reuters

Tabule s označením začátku vesnice Lazarevo, na níž je napsáno Ratko hrdina.

 Policisté nechtějí odměnu

Mluvčí srbské vlády Slobodan Chomen řekl, že žádný ze zasahujících policistů a speciálních jednotek nechce dostat ani cent z deseti miliónů eur určených pro ty, kdož dopadnou Mladiče. Uvedl to list Blic.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Místo zadržení Ratka MladičeVideo: Reuters

Z čeho je Mladić obviněn

Obžaloba vznesená vůči Ratku Mladičovi u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) obsahovala původně 15 bodů, které byly nakonec shrnuty do 11. Podle žalobců Mladić sám, či ve spolupráci s jinými osobami spáchal mezi květnem 1992 a prosincem 1996 následující činy:

- Genocida a spoluúčast na ní. Týká se záměrné likvidace části bosenskomuslimských národnostních či náboženských skupin v některých oblastech Bosny a Hercegoviny. Kromě mnohačetných vražd šlo o deportace a způsobení vážné fyzické či psychické újmy nesrbským obyvatelům.

- Perzekuce na základě politických, rasových a náboženských důvodů (zločin proti lidskosti). Vztahuje se k perzekuci bosenskomuslimských, bosenskochorvatských a dalších nesrbských obyvatel na určitých místech Bosny a Hercegoviny. Součástí pronásledování bylo zabíjení, mučení, nelidské zacházení, násilné přesuny, protiprávní zadržování osob, nucené práce, rabování a ničení soukromého i veřejného majetku a diskriminace obyvatel.

- Vyhlazování a vraždy bosenských Muslimů, Chorvatů a ostatních nesrbských obyvatel během vojenských útoků na města a vesnice, po těchto útocích a ve vězeňských táborech (zločin proti lidskosti, válečný zločin).

- Deportace a nelidské jednání (nucené přesídlení).

- Útoky na civilní obyvatelstvo, jeho zastrašování, vraždy, nelidské činy a kruté zacházení během vojenské kampaně proti Sarajevu. Jedná se o válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

- Braní rukojmí (válečný zločin). Vztahuje se k zajetí více než dvou set příslušníků mírových sil OSN a vojenských pozorovatelů.

             zdroj: ČTK

Související články

Výběr článků

Načítám